Katalánsko a snaha o nezávislost: faktory ovlivňující separatismus Katalánců

Tereza Sládková

Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Faculty of Economics and Management, CULS Prague, Czech Rep.
tufi@centrum.cz

Catalonia and the pursuit of independence: factors affecting separatism of the Catalans

Author: Tereza Sládková
Language: Czech
Issue: 1/2014
Page Range: 46-63
No. of Pages: 18
Keywords: Catalonia; Catalans; Cataluña; Independence; Nationalism; Separatism
Summary/Abstract: The subject of this paper is to discover, characterise and evaluate factors, which influence the Catalan society and effect the creation of nationalist aspirations and separatist tendencies in the Spanish autonomous community – Catalonia. Based on the respondents’ answers, as well as numerous secondary literature sources, a comparative analysis was developed. The analysisaims to understand why the Catalans would argue in favour of independence, the roots ofthese claims and the influences that can affect the mind-set of individuals and society from different aspects. The respondents were interviewed in the following areas: Characteristic symbols for Catalonia and the Catalan people, Reasons of separatism, The initial awareness, Influence of the environment, Personal expression and attitude, Future expectations.


Situace kolem nacionalismu a separatismu na území Španělska, evropského státu a člena Evropské unie, jehož vnitropolitická situace patří v současnosti k jedněm z nejkomplikovanějších v Evropě, je příkladem toho, že ani diktátorské režimy nedokázaly za pomoci represí zadusit identitu a sebeuvědomění tamních národnostních menšin – Basků, Katalánců či Galicijců. S pádem Frankova režimu došlo k obnovení separatistických snah, které vyústily vytvořením autonomních společenství, avšak na příkladu Katalánska lze pozorovat důsledky nespokojenosti se současným stavem vyvolané asymetrií vztahů, jež vznikla odlišným způsobem nabytí autonomie a její odlišnou intenzitou. Bližším zkoumáním dění na Pyrenejském poloostrově však nelze jednoznačně tvrdit, že na vině je pouze jeden faktor, opak je pravdou. Napětí, nabývající na síle zejména v posledních deseti letech, je výsledkem kumulace několika faktorů dohromady a k uklidnění situace nepřispívá ani stále trvající krize eurozóny. Katalánsko však není jediným případem snažící se o obnovení statusu quo. Ve Velké Británii se o nezávislost pokouší i Skotsko a snahy Evropské unie o unifikaci se tak otřásají v základech. Lze jen spekulovat, zda se jedná o shodu náhod či situace jednoho národa byla impulsem ke konání toho druhého, s jistotou však lze říci, že se navzájem sledují, podporují a upínají své naděje na referenda plánovaná na podzim roku 2014. Velký rozdíl mezi oběma případy však tvoří přístup státu, respektive jeho vlády, která konkrétně ve Španělsku nepodporuje jakékoliv separatistické aspirace, což ještě více umocňuje už tak složitou situaci a podporuje nárůst tlaku veřejnosti.

Kultura reprezentuje základní hodnoty katalánské společnosti, je esenciálním prvkem, na jehož principu Katalánci odvozují svou národní a etnickou identitu. Katalánci jsou hrdým národem, stojí si za svými tradicemi a jazykem, jak dokázali napříč historií a nepřízni režimů, snaží se je za každou cenu bránit. Proto ve chvíli, kdy politická sféra začala utlačovat tu kulturní a situace již nebyla dále únosná, začali Katalánci intenzivněji propagovat separatistické aspirace a návrat statusu quo. Vypjatou situaci ještě více posiluje přítomnost ekonomické krize, na kterou se v poslední době odvolává stále více lidí, respondenti ji nepopírají, ale osobnější a důležitější jsou pro ně kulturní aspekty, možnost vymezit se a mít právo rozhodovat.

Katalánci věří, že nyní, v době 21. století, dosahují podmínek, které politicky, ekonomicky, kulturně a sociálně umožňují reálné dosažení samostatného státu a rozhodli se jít spíše demokratickou cestou než tou nacionalistickou. Pokud by se tak stalo, bylo by státem, který je vyústěním demokratického procesu, iniciovaným vůlí občanů, státem, který si lidé vysloužili. Na základě výpovědí respondentů, spadající do intervalu mladá až střední generace, kteří otevřeně mluvili i o situaci v jejich rodinách, nelze jednoznačně říci, že se názory jejich rodičů či
prarodičů zásadně liší. Je možné pozorovat rozdíly v preferencích jednotlivých důvodů s každým jedincem a v intenzitě s jakou osobně vyjadřují separatistické tendence. V několika případech byla zaznamenána změna postoje rodičů respondentů vůči nezávislosti, kdy v důsledku napjaté situace posledních let, přešli z neutrálního postoje k takovému, který je jasně nakloněn osamostatnění Katalánska.

Budoucnost Katalánska je však stále nejistá, ačkoliv boj, který se odehrává mezi Španělskem chránícím práva státu a intenzivní expresí demokratické vůle Katalánska by mohl znát výsledky na podzim roku 2014. Konečné slovo, i přes dosavadní snahy ze strany Katalánska, bude mít španělská vláda, která doposud nebyla katalánské nezávislosti nakloněna. O důvodech lze opět jen spekulovat, oficiální stanovisko se odvolává na ústavu, podle které je regionální referendum protiústavní, jiné zdroje se přiklánějí spíše k teritoriálním a ekonomickým důvodům, které by velmi výrazně zasáhly ekonomickou stabilitu Španělska, která již teď je narušena. Zcela definitivní není ani postoj Evropské unie, která se k situaci již vyjádřila, ale konečná stanoviska padnou až s výsledky referenda, pokud se bude konat.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Katalánsko a snaha o nezávislost faktory ovlivňující separatismus Katalánců

Bibliografie

CASTRO, L. What’s up with Catalonia?: The causes which impel them to the separation. Catalonia Press, 2013. 224 s. ISBN 978-1-61150-032-5.

CATALUNYA 2011. Catalunya, Nou Estat d’Europa (II): Důsledky demonstrace z 11. září 2012 [online]. CATALUNYA 2011, 2012-09-30, [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://catalunya2011.blogspot.cz/2012/09/catalunya-nou-estat-deuropa-iidusledky.html

DUNLOP, F. Španělsko. Brno: Computer Press, 2010. Velký průvodce National Geographic, 399 s. ISBN 978-80-251-2299-0.

ERLANGER, S., VALENDINOVÁ, K. (překlad). Bohatší regiony chtějí překreslit mapu [online]. Presseurop, 8-10-2012, [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/2833211-bohatsi-regiony-chteji-prekreslitmapu

GENERALITAT DE CATALUNYA. Culture and language [online]. Generalitat de Catalunya, [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.gencat.cat/catalunya/eng/coneixercultura.htm

GENERALITAT DE CATALUNYA, Department de la Vicepresidéncia, Secretarie de Política Linguística. Catalan, language of Europe. 32 s. Dostupné z: http://www20.gencat.cat/docs/Llengcat/Documents/Publicacions/Catala%20llengua%20Europa/Arxius/cat_europa_angles_07.pdf

HRDLIČKOVÁ, R., ZENKNER, P. O Katalánsku s Kataláncem [online]. Euroskop, 7. 11. 2012, [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8801/21515/clanek/o-katalansku-s-katalancem

KHALITOV, B. N. Language as a Resource for Internal and International Activity of “Nations without States”: The case of Catalan, The International Journal of Diversity in Organisations, Communities and Nations, 2008, vol. 8, no 2 page 269–275.

KOUŘIL, J., PAVLOVÁ, E. Katalánské regionální volby 2010. Acta Politologica 3, 2, rok 2011, s. 178–200. ISSN 1803-8220.

LEPIČ, M. Geografické a socioekonomické aspekty separatismu ve Španělsku: Případová studie Katalánsko a Baskicko, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2012. 141 s.

OUHELOVÁ, A. Problematika národnostních menšin ve Španělsku ve 20. a 21. století, Praha:
Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. 86 s.

SKRBKOVÁ, V. Kořeny katalanismu a katalánského nacionalismu a jeho současná situace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra společenských věd, 2009. 99 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.

SOBREQUÉS, J. History of Catalonia. 2. vyd. Barcelona: EDITORIAL BASE, 2012. 166 s. ISBN 978-84-85031-86-3.