Konstrukce kolektivní identity očima pamětníků z řad volyňských Čechů v sušickém pohraničí

Lucie Neradová

Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Faculty of Economics and Management, CULS Prague, Czech Rep.
chudlarska.lucie@seznam.cz

The construction of collective identity through the eyes of witnesses – Volhynian Czechs in border area (Sušice)

Authors: Lucie Neradová
Language: Czech
Issue: 1/2013
Page Range: 3-19
No. of Pages: 17
Keywords: Collective identity; collective memory; biographical research; narration; generation; border; settlement; re-emigration; Volhynian Czechs; Volhynia
Summary/Abstract: The main task presented by this thesis is to answer the research question relating to the construction of collective identity of the post-war re-emigrated group of Volhynian Czechs in the former district Sušice and its transmission to younger generation. This issue is addressed both from the position of witnesses to whom was the departure from Volhynia lived reality and also from the position of the next generation of offspring. Object of interest are attributes of collective identity, to which the first generation of Volhynian Czech attaches the highest priority and it forms characteristic part of their everyday lived world. Simultaneously the research focuses on the question of whether it can be talked about intergenerational transmission of semantically important elements of collective memory of Volhynian Czechs. Information obtained from literature dealing with the process of re-emigration is very important for this project. This information was used in empirical research in which is aptly seen the difference between the construction of “Volhynian Czech” in the researched area compared to other parts of the Czech border.


Fenomén osídlování pohraničí novým obyvatelstvem po nuceném vysídlení Němců z Československa se stal středem pozornosti nejen bezprostředně po ukončení druhé světové války, kdy byl sledován především československými úřady z potřeby vybudovat naše československé pohraničí. Později se stal předmětem zájmu mnoha etnologických výzkumů, které se zaměřily i na samotný průběh osídlovací akce a pohled jednotlivých aktérů, jež se této migrační události sami účastnili. Zkoumání jistých kulturních specifik a odlišností v kulturně, lokálně, hospodářsky a ekonomicky diverzifikovaných pohraničních oblastech bylo taktéž důležitou součástí různých etnologických výzkumů.
Ačkoliv se jedná o poměrně nedávnou historii dějin Československa, samotní aktéři osídlovacího procesu pohraničí nabyli již vysokého věku – z tohoto důvodu je nesmírně důležité zaznamenat paměti novoosídlenců, jejich životní příběhy, proces přizpůsobování se novým podmínkám, novému prostředí a celkovému soužití v pohraničí. To jsou vše jevy, které mohou být předmětem zkoumání celé řady výzkumných šetření. Jako interesantní se jeví též skutečnost předávání tohoto životního příběhu na mladší generaci, která přímo neparticipovala na osídlování pohraničí po druhé světové válce. Otázka, zda potomci novoosídlenců mají povědomí o původu svých předků a znají historickou paměť dané skupiny.

Výše uvedená problematika se dá pregnantněji vystihnout na jednotlivých reemigračních skupinách, které z části také osídlovaly pohraniční území a přinesly si s sebou do staronového domova jisté kulturní odlišnosti od majoritních novoosídlenců z vnitrozemí Československa či autochtonního obyvatelstva. Pro tento projekt byla vybrána nejpočetnější reemigrační skupina volyňských Čechů, jež se vyznačovala jistou kulturní, historickou
a sociální tradicí. Tato krajová odlišnost dala vzniknout dalšímu rysu pohraničních oblastí – nejen lokální, ale i kulturní různorodosti. Pocit cizoty a méněcennosti u volyňských Čechů snižoval jistě důležitý kulturní kapitál etnika a to český jazyk, který si i přes osmdesátileté soužití v jinonárodním prostředí ukrajinské Volyně uchovali a předávali na své potomky.
Je zřejmé, že žití několika generací volyňských Čechů mimo svou rodnou vlast zcela jistě ovlivnilo část jejich materiální i duchovní kultury. Právě tento fakt se stal při příchodu do pohraničí pro danou skupinu stigmatem, kdy řada novoosídlenců z vnitrozemí, ale často i sami volyňští Češi, vedli ostrou hranici mezi češstvím a volyňským češstvím. Tato skutečnost se stala nepopíratelným stigmatizujícím článkem integračního a adaptačního procesu mezi majoritní českou společnost v pohraničí.
Přesto si celá řada Volyňáků dokázala udržet své volyňské češství a jako strategii při zápasu s asimilačními tendencemi si zvolili především utváření různých míst paměti – v souvislosti s bojem volyňských Čechů u Dukelského průsmyku, vypálení volyňské vesnice Český Malín, vydávání nejrůznějších knih s volyňskou tématikou, zpravodaje, sdružení apod.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Konstrukce kolektivní identity očima pamětníků z řad volyňských Čechů v sušickém pohraničí

Bibliografie

• ASSMANN, J. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. 1. vydání. Praha: Prostor, 2001. ISBN 80-7260-051-6.
• BERGER, P.; LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
• ČAPKA, F.; SLEZÁK, L.; VACULÍK, J. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. 1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. ISBN 80-7204-419-2.
• FUCHS, W. Biographische Forschung: Eine Einführung in Praxis und Methoden. 3. Auflage. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. 2005. ISBN 3-531-43127-7.
• HENDL, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2.
• HOLÁ, V. Osídlování šumavského pohraničí 1945–1948. In Minulostí Západočeského kraje. 17. ročník, Plzeň: Západočeské nakladatelství Plzeň, 1981.
• HOLÁ, V. O nynějším stavu osídlení. In Zpravodaj: Koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku: Materiály k problematice novoosídleneckého pohraničí, svazek 6: Obraz současné pohraniční vesnice. Praha: Oddělení etnických procesů, 1983. s. 47–50.
• MANNHEIM, K. The problem of Generations. In Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge & Kegan Paul, 1952.
• NOSKOVÁ, J. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. 1. vydání. Brno: Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2007. ISBN 978-80-254-0095-1.
• VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů I. díl 1868–1914. 1. vydání. Praha. SČVP, 1997. ISBN 80-901878-5-4.
• VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů II. díl 1914–1945. 1. vydání. Praha: SČVP, 1998. ISBN 80-9018-8-9.
• VACULÍK, J. Dějiny volyňských Čechů III. díl 1945–1948. 1. vydání. Brno. Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2568-9.
• VANĚK, M.; MÜCKE, P.; PELIKÁNOVÁ, H. Naslouchat hlasům paměti: Teoretické a praktické aspekty orální historie. 1. vydání. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2007. ISBN 978-80-7285-089-1.
• VOLBRACHTOVÁ, L. Kulturní paměť, historické vědomí a kolektivní paměť v procesu interpretace vzpomínek. In Český lid. 1994: 81. s. 285–293.
• ZÁLOHA, J. Šumava od A do Z. 1. vydání, České Budějovice: nakladatelství Růže, 1972.
• ZICH, F. Regionální identita obyvatel českého západního pohraničí. In Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí: Sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. s. 49–64. ISBN 978-80-7330-109-5.