Migrační zkušenost vídeňských Čechů

Šárka Hanušová
Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: s-arka@seznam.cz

Migration experience of the Viennese Czechs
DOI: http://dx.doi.org/10.7160/KS.2018.100103
Author: Šárka Hanušová
Language: Czech
Issue: 2/2017
Page Range: 35-67
No. of Pages: 33
Keywords: Migration, Identity, Czechs, Vienna, Qualitative research
Summary/Abstract: The article deals with the migration experience of Viennese Czechs as one of the attributes of the ethnic/national identity of the Czech minority in Vienna metropolis. The phenomenon of “Czech” has always belonged to the Vienna and historical and scientific sources speak about the Czechs as the oldest ethnic minority in the city. The first Czech people came to the Vienna with the vision of better jobs in the Middle Ages. The article is focused on individual emigration waves in which the Czech people came to this Austrian metropolis. The phenomenon of migration is seen as one of the important aspects that influenced the integrity of this collectivity in Vienna in the context of time and different biographical narratives of individuals.


Předkládaná studie se zabývá migrační zkušeností vídeňských Čechů, jakožto jedním z atributů konstrukce etnické/národní identity české menšiny ve Vídni. Rakouská metropole Vídeň a fenomén „češství“ k sobě od nepaměti patří. Historické a vědecké prameny hovoří o Češích, jako o nejstarší etnické menšině na území Vídně. Její kořeny sahají až do středověku, kdy přicházeli do tohoto města první čeští kupci. Podle neoficiálních zdrojů žilo ve Vídni na přelomu 19. a 20. století až 300 000 Čechů, kteří sem přicházeli především s vidinou lepších pracovních příležitostí. Tato studie se orientuje na jednotlivé emigrační vlny, ve kterých Češi do rakouského hlavního města přicházeli a na základě kterých je česká menšina ve Vídni značně diferencována. Tyto emigrační vlny jsou spojeny především s obdobím přelomu 19. a 20. století a roky 1948, 1968, 1977 a 1989. Fenomén migrace je v této studii nahlížen jako jeden z důležitých aspektů, jenž ovlivnil vnitřní integritu a celistvost české kolektivity ve Vídni, a to v kontextu času a na pozadí odlišných biografických vyprávění jednotlivců.

První záznamy o Češích ve Vídni, konkrétně o českých kupcích, sahají až do středověku a množí se dále s nastupujícím novověkem. Česká menšina je považována za vůbec nejstarší ve Vídni, neboť se má za to, že její počátky byly položeny již za vlády Přemysla Otakara II. příchozími rybáři, obchodníky a minesengry z Čech, Moravy a Slezska. Podle odhadů žilo ve Vídni v roce 1780 přibližně 6 000 českých obyvatel, nicméně oficiální statistiky je možné sledovat až za posledních 200 let . Na konci 18. století nabývá přistěhovalectví z Čech velkého rozsahu a vrcholí v druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem industriální společnosti a hospodářských a politických změn, které nastaly po revolučním roce 1848. V roce 1856 měla Vídeň 469 221 obyvatel, přičemž 105 353 (22 procent) obyvatel bylo českého, moravského nebo slezského původu a 83 000 z nich lze považovat za Čechy. Kolem roku 1900 měla Vídeň 1 675 000 obyvatel z toho k „česko/slovenskému“ jazyku se úředně přihlásilo 103 000 lidí. Neoficiální zdroje ale hovoří až o počtu 300 000 Čechů. Ačkoliv byla Vídeň, co do národnostního složení, odjakživa pestrou metropolí, na přelomu 19. a 20. století zde existují jen dvě početné a fungující etnické skupiny, a to židovská a česká menšina. Další národnostní skupiny jako Italové, Chorvati, Slovinci, Maďaři, Rumuni, Poláci, Řekové, Srbové, Arméni, Ukrajinci a další se s nimi početně nemohly porovnávat.

Velká část Evropy byla mezi léty 1867 a 1918 součástí jednoho státního útvaru Rakousko-Uhersko, na jehož území žilo kromě Čechů mnoho dalších národů. V té době bylo taktéž zcela obvyklé cestovat v rámci říše za obchodem, studii, nebo jen tak „na zkušenou“. Do Vídně tedy přicházeli především dělníci, řemeslníci, zejména zedníci, kameníci, cihláři, ševci, krejčí, hostinští, rybáři a služebné, které hledaly uplatnění ve šlechtických a bohatých rodinách. Vedle těchto profesí zde byli rovněž úředníci, vědci, umělci a významná česká šlechta . Použije-li člověk termíny a kategorie dnešních společenských věd, jednalo se především o ekonomickou migraci českého obyvatelstva. Byly to tedy ekonomické důvody, které Čechy motivovaly k opuštění vlasti a přesídlení do rakouské metropole.

Všichni narátoři, kteří se narodili ve Vídni, tvoří druhou nebo třetí generaci vídeňských Čechů. Ve všech případech se jedná o potomky Čechů, kteří přišli do Vídně s vidinou lepších pracovních příležitostí na přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o krejčí, obuvníky, truhláře a tovaryše, kteří zde začali provozovat řemesla, o něž byla ve Vídni velká poptávka.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Migrační zkušenost vídeňských Čechů

Bibliografie

  • BOROVIČKA, Michael. Vídeň, druhé největší české město [online]. Lidé a země, 2012, [cit. 10. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.lideazeme.cz/clanek/viden-druhe-nejvetsi-ceske-mesto.
  • ČEŠKA, Ota. Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku. In: BASLEROVÁ, Helena, ed. Die WienerTschechen 1945–2005: zur Geschichte einer Volksgruppe. Wien: Tschechisches kulturhistorisches Institut, 2006, s. 354–355. ISBN 80-86791-31-9.
  • EBNER, Paulus. Politické dějiny a právní postavení české menšiny v Rakouské republice. In: VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20. století / Zu Hause in der Fremde. Tschechen in Wien im 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 33-38. ISBN 80-86197-34-4.
  • GLETTLER, Monika. Böhmisches Wien. München: Herold Verlag, 1985. 128 s. ISBN 3-7008-0307-9.
  • GLETTLER, Monika. Die Wiener Tschechen um 1900. Oldenbourg Wissenschaftsverlag: 1972, 628 s. ISBN 3-486-43821-2.
  • HEROLDOVÁ, Iva. Reemigrace Čechů z Rakouska do ČSR v letech 1945–1950. In: VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20. století / Zu Hause in der Fremde. Tschechen in Wien im 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 22-32. ISBN 80-86197-34-4.
  • KARNER, Stefan; STEHLÍK, Michal Stehlík. Česko. Rakousko. rozděleni – odloučeni – spojeni. Sborník a katalog Dolnorakouské zemské výstavy 2009. ISBN 978-80-86382-27-2). Schallaburg 2009, s. 128–131.
  • KOUDELKOVÁ, Jana. Češi ve Vídni. Brno: Jihomoravský kraj, 2013, 290 s. ISBN 978-80-260-5548-8.
  • KREJČÍ, Dobroslav, Živnostníci ze zemí Koruny české ve Vídni. Nová česká revue II. 1905, s. 436–447.
  • KURILLOVÁ, Hana. Exulantský a krajanský život Čechů ve Vídni. [online]. Moderní dějiny. 2013. [cit. 17. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/exulantsky-a-krajansky-zivot-cechu-ve-vidni/.
  • MAJEROVÁ, Věra; MAJER Emerich. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství část I. Praha: CZU, 2006. s. 158. ISBN 80-213-0507-X.
  • NĚMEC, Václav. Revoluční rok 1848-1849[online]. Dějepis.com. [cit. 10. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/revolucni-rok-1848-1849/.
  • PERNES, Jiří. Do exilu odešlo víc jak 200 000 Čechů a Slováků. [online] Krajane.net [cit. 8. 2. 2017]. Dostupné z: http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=1446
  • PRESSLER, Gertraud. Když Čechy ještě byly za Rakouska. K toposu českého elementu ve vídeňské písni 19. a 20. století. In: VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20. století / Zu Hause in der Fremde. Tschechen in Wien im 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 22-32. ISBN 80-86197-34-4.
  • SEKERA, Martin. Jací byli Češi ve Vídni do roku 1918? In: VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20. století / Zu Hause in der Fremde. Tschechen in Wien im 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 22-32. ISBN 80-86197-34-4.
  • SOUKUP, František Alois. Česká menšina v Rakousku: přehled vývoje české menšiny na území dnešní republiky rakouské, zvláště ve Vídni. Praha: Orbus, 1928.
  • STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945 – 1947. Praha: Academia, 1991. ISBN 80-200-0328-2.
  • STÁRKOVÁ, Jana. Chartisté v Rakousku. In: BASLEROVÁ, Helena, ed. Die Wiener Tschechen 1945–2005: zur Geschichte einer Volksgruppe. Wien: Tschechisches kulturhistorisches Institut, 2006, s. 275–277. ISBN 80-86791-31-9.
  • TICHY, Heinz. Česká národní menšina. In: BASLEROVÁ, Helena, ed. Die WienerTschechen 1945-2005: zur Geschichte einer Volksgruppe. Wien: Tschechisches kulturhistorisches Institut, 2006, s. 275-277. ISBN 80-86791-31-9.
  • VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20.století / Zu Hause in der Fremde. Tschechen in Wien im 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 22–32. ISBN 80-86197-34-4.
  • VOCELKA, Karl. Češi ve Vídni. In: VALEŠ, Vlasta. Doma v cizině. Češi ve Vídni ve 20.století/ZuHause id der Fremde. Tschechen in Wienim 20. Jahrhundert. Praha: Archiv hl. m. Prahy, 2002, s. 22-32. ISBN 80-86197-34-4.
  • WINKLER, Anita. Die „Ziegelbehm“ vom Wienerberg und kaiserliche Bauprojekte. Die Welt der Habsburger. [online]. [cit. 8. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.habsburger.net/de/kapitel/die-ziegelbehm-vom-wienerberg-und-kaiserliche-bauprojekte?language=de