Německojazyčné skupiny v Itálii

Náhrobky inspirované architekturou Walserů v obci Alagna

Ondřej Křížek
Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: KrizekOndrej@seznam.cz

German-speaking groups in Italy
DOI: http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.090202
Author: Ondřej Křížek
Language: Czech
Issue: 2/2017
Page Range: 27-55
No. of Pages: 29
Keywords: Germans, Italy, identity, autonomy, ethnicity, Walser, Cimbri, Mòcheni
Summary/Abstract: Ethnic diversity in northern Italy offers a unique view of the multiethnic society. The Italian government has long struggled with the right approach to ensure all local minorities the right conditions to preserve their way of life. Since the language is one of the most important attributes of identity, a lot of negotiations had focused mainly around him. Nowadays, the system of language and thus the ethnic rights and freedoms in Italy is relatively satisfactory in terms of minority groups. This work aims to answer questions related to the relationship between the German-speaking minority and Italian administrative establishment, hence the Italian language group.


Itálie je v evropských podmínkách značně ojedinělým případem vysoké jazykové diverzity. Některé jazykové skupiny se v relativně nezměněné formě nacházejí na italském území již od počátku moderního letopočtu, některé přibyly na přelomu prvního tisíciletí, některé prošly cestou z dialektu v samostatný jazyk a další se do Itálie dostaly v rámci globální migrace během posledního století. Nejedná se pouze o jazyky z románské rodiny, ale i o jazyky v rámci zastřešující indoevropské skupiny jazyků. Pokud se zajímáme o německojazyčné menšiny, je jich na území Itálie hned pět – Jihotyrolané, Walserové, Mòchenové, Cimbrové a Plodarové. Práce se zabývá prvními čtyřmi s tím, že Plodarové jsou velmi malou a v podstatě již asimilovanou skupinou, ačkoliv od 90. let 20. století bylo nastartováno několik revitalizačních projektů. Každá z těchto menšin má svůj vlastní jazyk, který je dialektem němčiny. Tyto skupiny, kromě jihotyrolské, jsou velmi izolované a čítají maximálně do tisíce mluvčích. V poslední době čelí značné emigraci, se kterou je spojeno vymírání mateřského jazyka. Při snaze o udržení svého jazyka se pak musí potýkat nejen s problémem vzbudit zájem státu, své komunity, ale například i se stigmatem spojeným s němčinou (historicky nepopulární jazyk, těžký jazyk na učení apod.).

Před italskou vládou stál tedy složitý problém, jak vyřešit otázku státní suverenity a zároveň poskytnout očekávaná práva. Ve většině případů zvolila přístup územní autonomie, a právě vztah italského správního zřízení a identity německojazyčných menšin je hlavním tématem tohoto článku. Byly zde uplatněny především analyzovaná data z terénních výzkumů v severní Itálii. Konkrétně se jednalo o opakovaný výzkum v Jižním Tyrolsku (2011, 2014) a v dalších lokalitách popsaných v praktické části práce (2017). Celkově bylo osloveno 43 informátorů, jejichž výpovědi jsou v článku zapracovány buď nepřímo v textu, nebo přímou citací kurzívou.

Pro německojazyčné menšiny v Itálii byl definující vývoj jazykových práv a reorganizace veřejné správy. Některým byly v rámci tohoto vývoje poskytnuty vhodné nástroje pro rozvoj etnické pospolitosti. Jiné čelily asimilačním procesům, na které značný vliv neměly. Z výzkumu vyplývá, že současnost nabízí zatím nejvhodnější podmínky pro etnické menšiny na italském území. Proto právě teď nejvíce záleží i na odhodlání či vitalitě jednotlivých německojazyčných skupin využít tohoto stavu – zvyšujícího se ekonomického a jazykového/společenského statusu, institucionální podpory a poskytnuté autonomie.

Případ Jižního Tyrolska částečně vybočuje z ostatních. Jelikož se zdejší společnost byla schopna zorganizovat již v 50. letech 20. století, postupně jí byla svěřena odpovědnost své sebenaplnění, a proto se jí podařilo nastartovat revitalizační proces daleko dříve a v naprosto jiném měřítku než ostatním menšinám. Jihotyrolané řeší otázky na oficiální úrovni, což vychází z téměř neomezené správy svého regionu. Místní obyvatelstvo nemusí řešit problémy spojené s používáním jazyka a jeho uchováním. Nemusí ani shánět prostředky pro uchování historických pramenů nebo pro kulturní specifika. Mohou si najít práci a studovat školu bez jazykového a geografického omezení. Jihotyrolané řídí svoji provincii a zajímá je stav jejich hospodářství, vývoj nezaměstnanosti, příliv emigrantů z jiných zemí… Zachování etnické identity je již historií a nyní stojí jejich zájmy na zcela jiné úrovní oproti dalším německojazyčným skupinám. Stojí před nimi ale jiný problém – vytvoření společnosti s menšinovou italskojazyčnou skupinou. Cesta, na kterou se totiž zatím vydali, může totiž Italům přinést postupnou segregaci a následnou asimilaci.

Cimbry, Mòcheny a Walsery by mělo do budoucna čekat podobné jazykové plánování, pokud si i oni chtějí napříč svými komunitami udržet svou etnickou identitu bez toho, aniž by ztratili jeden z jejích nejdůležitějších prvků. Uvnitř všech těchto skupin existují menší či větší aktivní komunity, které se snaží o udržení a rozvoj jazyka a komplexně etnicity. Části těchto menšin dokonce dosud jazyky ovládají v plné formě. Strategií by tedy mělo být vytvoření kodifikovaného jazyka, který bude využitelný pro plošnou výuku a akreditaci správními orgány. Součástí musí být oficiální jazykové kurzy, podobně jako u Mòchenů, jejichž zkouška a certifikát budou využitelné v pracovních nabídkách – učitelé, úředníci atd. (např. na nepovinné bázi v cestovním ruchu). V posledním kroku by se mělo dbát na povinnou a důkladnější výuku místního jazyka na školách.

Cimbrové v Lusérnu a Mòchenové mají tento proces zcela jistě nastartován. Mohou ho však rozšířit i na další komunity. Walserové by se měli především zaměřit prvně na integraci svých cílů a vytvoření společné strategie. Větší komunita skrývá více příležitostí, pro všechny její členy. Místní jazyk by se zde měl alternativou, a ne něčím rušivým a zbytečným. Při dobře nastaveném systému sebou jazyk přináší ekonomické zlepšení oblasti i členů etnické menšiny – tedy onen praktický rozměr. Jazyk sebou ale také nese jakousi abstraktní úroveň – posílení komunity. Nesmíme zapomenout, že …hluboce pociťovaná národní/etnická identifikace se (vedle potencionálního nebezpečí šovinismu a konfliktu) může stát zdrojem jak osobní radosti, tak i společenského obohacení.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Německojazyčné skupiny v Itálii

Bibliografie

• ALBER, Birgit. Past Participles in Mòcheno: Allomorphy, alignment and the distribution of obstruents. In: PUTNAM, Michael T. Studies on German-language islands. Philadelphia: John Benjamins, 2011, s. 33-66. ISBN 978-90-272-0590-2.
• ALCOCK, Antony. The South Tyrol Autonomy, A Short Introduction. [online] County Londonderry, Bozen/Bolzano: University of Ulster Northern Ireland, 2001. Dostupné z: http://www.provinz.bz.it/en/downloads/south-tyrol-autonomy.pdf
• BENVENUTO, Oscar a Gregorio GOBBI. South Tyrol in Figures: 2013 [online]. Bolzano: Provincial Statistics Institute – ASTAT, 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: www.provinz.bz.it/en/downloads/Siz_2013-eng.pdf
• BOATTINI, Alessio. Are ethnic minorities synonymous for genetic isolates?: Comparing Walser and Romance populations in the Upper Lys Valley (Western Alps). Journal of Anthropological Sciences. 2011 (89), 161–173. DOI: http://doi.org/10.4436/jass.89014
• COLUZZI, Paolo. Language Planning for the Smallest Language Minority in Italy: The Cimbrians of Veneto and Trentino-Alto Adige. Language Problems and Language Planning. 2005, 29(3), 247–269. DOI: https://doi.org/10.1075/lplp.29.3.04col
• ERIKSEN, Thomas Hylland. Etnicita a nacionalismus: antropologické perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 352 s. ISBN 978-807-4190-537.
• GABAL, Ivan. Etnické problémy v dnešním evropském vývoji z perspektivy České republiky. In: GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999, s. 13-23. ISBN 80-861-0323-4. ISSN 80-861-0323-4.
• GELLNER, Ernest André. Nacionalismus. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 133 s. ISBN 80-732-5023-3.
• HASMATH, Reza. The Complexities of Ethnic Diversity. In: HASMATH, Reza. Managing Ethnic Diversity: Meanings and Practices from an International Perspective. Ferham: Ashgate Publishing Limited, 2011. ISBN 9781409411215.
• ISTAT – Istituto nazionale di statistica [online]. Roma: ISTAT, 2017 [cit. 2017-03-27]. Dostupné z: http://www.istat.it
• MEDDA-WINDISCHER, Roberta; CARLÀ, Andrea (ed.). Migration and autonomous territories: the case of South Tyrol and Catalonia. Hotei Publishing, 2015.
• NEGRO, Silvia Dal. The Decay of a Language: The Case of a German Dialect in the Italian Alps. Bern: Peter Lang, 2004. ISBN 3-03910-212-5.
• PETERLINI, Oskar. Autonomy and the Protection of Ethnic Minorities in Trentino-South Tyrol: An Overview of the History, Law and Politics. Bozen: Presidium of the Regional Parliament Trentino South Tyrol, 1997. ISBN 88-900077-2-9.
• PIRLCHER, Katrin, Ulrike HUBER a Herbert TASCHLER. MERCATOR-EDUCATION. Regional Dossiers Series: The German Language in Education in South Tyrol (Italy) [online]. Ljouwert/Leeuwarden: Mercator-Education, 2002 [cit. 2015-02-25]. ISSN 1570-1239. Dostupné z: http://www.mercator-research.eu/fileadmin/mercator/dossiers_pdf/german_in_italy.pdf
• RIEHL, Claudia Maria a John HAJEK. Language Policy and Reality in South Tyrol. In: NORRBY, Catrin a John HAJEK. Uniformity and Diversity in Language Policy: Global Perspectives. Buffalo: Multilingual Matters, 2011, s. 210-225. Multilingual Matters (Series). ISBN 1847694470.
• STEINICKE, Ernst, Judith WALDER, Roland LÖFFLER a Michael BEISMANN. Autochthonous Linguistic Minorities in the Italian Alps: New Legislation – New Identifications – New Demographic Processes. Revue de géographie alpine, 2011(99-2), s. 1-12. DOI: http://doi.org/10.4000/rga.1454.
• ŠATAVA, Leoš. Jazyk a identita etnických menšin: možnosti zachování a revitalizace. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 215 s. ISBN 978-808-6429-830.
• VAN DER JEUGHT, Stefaan. The Protection of Linguistic Minorities in Italy: A Clean Break with the Past. Journal on Ethnopolitics and Minority Issues in Europe. 2016, Vol 15, No 3, s. 57–81.
• WISTHALER, Verena. Identity Politics in the Educational System in South Tyrol: Balancing between Minority Protection and the Need to Manage Diversity. Studies in Ethnicity and Nationalism, 2013, s. 358–372. ISSN 1473-8481. DOI: https://doi.org/10.1111/sena.12051
• WOLFF, Stefan. Disputed territories: The transnational dynamics of ethnic conflict settlement. New York: Berghahn Books, 2003, xiii, 258 p. ISBN 15-718-1516-3.