Orální historie – minulost, současnost a budoucnost kvalitativní vědecké metody

oral-history-word-cloud

Irena Cejpová
Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: irenacejpova@gmail.com

Oral History – Past, Present, and Future of Qualitative Scientific Method
DOI: http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.080105
Author: Irena Cejpová
Language: Czech
Issue: 1/2017
Page Range: 79-95
No. of Pages: 17
Keywords: Oral History; Qualitative Research; Biographical Interview; Insider
Summary/Abstract: The article in the form of an overview study focuses on one of the interdisciplinary methods of a qualitative scientific method based on the life story, oral history. Person shares his memories of the specific era, process or personality of the past with the interviewer. The study introduces the origin and development nowadays commonly used methods of scientific research in the Czech academic environment and also its establishment in the world. The article focuses on the methodological process and also on one of the questions currently being discussed in the methodology of oral history, insider and its influence on the process of interviewing.


Vývoj lidské společnosti neprocházel zřejmě v žádném historickém období natolik skokovým vývojem, jako tomu bylo ve dvacátém století. Poslední století druhého tisíciletí přineslo dva světové válečné konflikty, které pro Evropu a její obyvatele znamenaly počátek konce dominantního postavení v rámci historického vývoje. Změny politického, ekonomického i hospodářského charakteru měly samozřejmě neoddiskutovatelný význam pro společnost, která byla šokována masovým vražděním ve jménu nacionalismu, rozdělením na dva ideologicky odlišné světy a zároveň se stále učila, jak být tzv. moderní společností. Vědecké a technické pokroky značně předstihly v některých oblastech lidské chápání. Heterogenní společnost si začala uvědomovat potřebu poznávat svou každodenní realitu způsobem, který se značně diferencoval od dosavadních zvyklostí. Doposud byly dějiny psané z pohledu elit a vítězů, vyzdvihovaly se úspěchy dosažené na bojištích nebo na politických kolbištích. Ženy, nižší sociální vrstvy, různé profesní, náboženské nebo sexuální skupiny či etnika zůstávala mimo hlavní proud bádání. Dvacáté století kromě hrozby jaderného konfliktu ve 44 let trvající proxy válce, kterou výstižně charakterizoval francouzský filosof a politolog Raymond Aron výrokem „mír nemožný, válka nemyslitelná“ přineslo zjištění, že ne všechny procesy se dají poznat kvantitativně, že lidská společnost je nekompaktní, složitý organismus, který nelze charakterizovat na základě grafů a tabulek, že nabízí pro studium více než konflikty mocností, panovníků nebo politických struktur. Do tohoto prostředí přicházejí společenské vědy, které slovníkem ekonomie řečeno, využívají mezery na trhu, započínají studium člověka prizmatem sociologie, kulturní a sociální antropologie či soudobých dějin. Za novátora v tomto směru lze považovat první sociologickou školu ve Spojených státech amerických chicagskou školu, která se proslovila ve dvacátých letech dvacátého století v souvislosti s výzkumy zaměřenými na prohloubení a pochopení přeměn společnosti z tradičního společenství (Gemeinschaft) na tzv. moderní společnost (Gesellschaft) dle rozdělení německého sociologa Ferdinanda Tönniese. Průmyslové racionální organizace žijící ve městech, stavící na individualismu, sekularizovanosti a slabších sociálních vazbách, to vše v pomyslné opozici k pospolitosti, se začal věnovat právě tento myšlenkový sociologický proud na půdě univerzity v Chicagu. Sociologie města s jeho specifickým způsobem života i funkcemi, urbanizace, odlišné sociální i profesní struktury a další jevy související s rozvíjející se společností městského typu (např. kriminalita, prostituce, chudoba, rasismus) se staly hlavními tématy kvalitativně zaměřeného výzkumu. Změny v předmětu bádání, použitých metod a přístupech se netýkaly pouze sociologie, ale také vědy historické, která upouštěla od univerzitní historie, exaktního zachycování významných dějinných milníků, biografií národních velikánů a tzv. makro historie národů. Jedním z prvních kritiků teoretické koncepce dějepisectví se stal Karl Lamprecht , který již na konci devatenáctého století upozorňoval na fakt, že je nutné předmět historie rozšířit o studium společnosti, hospodářství a kultury. Dvacáté století tak i pro dějepisectví znamenalo rozsáhlou přeměnu od opomíjení pramenů osobní povahy, vyzdvihování objektivních archivních a písemných materiálů a zájmu o velké dějiny k interesu o bezprostřední, osobně prožitou minulost, ke svědectví účastníků událostí a procesů. Všechny tyto aspekty měly zásadní důležitost pro formování nové kvalitativní techniky a posléze metody, orální historie.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Orální historie – minulost, současnost a budoucnost kvalitativní vědecké metody

Bibliografie

ARON, Raymond. Introduction à la philosophie de l’histoire: Essai sur les limites de l’objectivité historique. 2. vyd. Paris: Gallimard, 1986, 544 s. ISBN 2-07-070613-3.
Česká asociace orální historie. [online]. 2017 [cit. 16. 5. 2017]. Dostupné z: <http://www.coha.cz/>.
ERIKSEN, Thomas, H. Sociální a kulturní antropologie: Příbuzenství, národní příslušnost, rituál. 1. vyd. Praha: Portál, 2008, 408 s. ISBN 978-80-7367-465-6.
Etický kodex COHA. Česká asociace orální historie [online]. [cit. 12. 5. 2017]. Dostupné z: <www.coh.usd.cas.cz/wp-content/uploads/Eticky-kodex-COHA.pdf>.
Etický kodex. Česká národopisná společnost [online]. [cit. 12. 5. 2017]. Dostupné z: <http://www.narodopisnaspolecnost.cz/index.php/o-nas/eticky-kodex-cns>.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, ISBN 80-7367-040-2.
IGGERS, Georg. G. Dějepisectví ve 20. století: Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 176 s. ISBN 80-7106-504-8.
KREISSLOVÁ, Sandra. Konstrukce etnické identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců. 1. vyd. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013, 194 s. ISBN 978-80-7308-484-4.
NOSKOVÁ, Jana. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. 1. vyd. Brno: Ústav evropské etnologie, 2007, 227 s. ISBN 978-80-254-0095-1.
PORTELLI, A. What Makes Oral History Different. In: PERKS, R., THOMSON, A. The Oral History Reader. Roudledge, 1998, 479 s. ISBN 978-0-415-13352-4.
VANĚK, Miroslav, KRÁTKÁ, Lenka (ed.). Příběhy neobyčejných profesí – Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2014, 550 s. ISBN 978-80-246-2813-4.
VANĚK, Miroslav, MÜCKE, Pavel. Třetí strana trojúhelníku: Teorie a praxe orální historie. 1. vyd. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2011, 293 s. ISBN 978-80-87398-11-1.
ZNANIECKI, Florian, THOMAS, William, I. The Polish Peasant in Europe and America: A Classic Work in Immigration History. University of Illinois Press, 1996, 152 s. ISBN 978-0-252-06484-5.