Postsocialistická transformace Uzbekistánu a její vliv na postavení žen v rámci rodiny

Ida Pětioká

Geschichtspark Bärnau-Tachov, Naaber Straße 5b, D-95671 Bärnau, Germany
ida.petioka@geschichtspark.de

Post-socialist transformation of Uzbekistan and its impact on the status of women within the family

Authors: Ida Pětioká
Language: Czech
Issue: 1/2013
Page Range: 45-66
No. of Pages: 22
Keywords: Uzbekistan; women; family; socialism; post-socialism; transformation
Summary/Abstract: This paper occupies itself with the development of the position of women in Uzbek family from the Soviet times till present and identifies the changes that occurred in connection with the post-socialist transformation. After a short historical introduction comes an outline of the legislative and religious context of the position of women in the studied period. The crucial part of the paper focuses on the position of women in the family, where attention is paid also to the closely related topics of marriages, divorces and polygyny.


Středoasijská republika Uzbekistán je postsovětskou republikou, která se po rozpadu Sovětského svazu stala v roce 1991 nezávislým státem a byla nucena vyrovnat se nejen s přechodem k samostatnému hospodářství, nýbrž prošla transformací i v mnoha dalších směrech, od politiky až po kulturu. Tato studie podrobněji zkoumá změny v soukromém životě žen a jejich postavení v rámci rodiny. Činí tak na základě srovnání postavení žen v době, kdy byl Uzbekistán součástí Sovětského svazu, a v současnosti, kdy je již samostatnou republikou.
Studie přibližuje, do jaké míry se naplnily sovětské snahy o emancipaci žen a jak se vývoj v této oblasti změnil s koncem sovětského režimu a vznikem samostatného státu. Po stručném historickém úvodu následuje nástin obecného legislativního a náboženského rámce postavení žen. Posléze je detailní pozornost věnována praktickému popisu postavení žen v rodině se zaměřením na tři tematické okruhy – vstup žen do manželství, problematiku rozvodů a problematiku mnohoženství.

Cílem této studie je nalézt odpověď na otázku, jaké změny v postavení žen v rodině je možné identifikovat v Uzbekistánu po rozpadu SSSR a vzniku nezávislého státu. K zodpovězení této otázky slouží informace získané studiem dostupných sekundárních zdrojů a odborné literatury a kvantitativní a kvalitativní primární zdroje. Díky kombinaci kvantitativních i kvalitativních dat bylo možné dosáhnout maximální komplexnosti informací. Data kvantitativního charakteru, jež byla převzata ze statistických ročenek uzbeckého statistického úřadu a Světové banky, poskytovala informace aplikovatelné na širokou společnost. Tyto informace byly obecné a neumožňovaly vždy vytvoření dostatečně konkrétní
představy o životě jedince. Z toho důvodu byl proveden vlastní kvalitativní výzkum, jenž probíhal v Uzbekistánu v létě 2012. Jako hlavní technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s obyvateli v pěti oblastech Uzbekistánu – v Buchaře, Samarkandu, Taškentu, Karakalpakstánu a Ferganské oblasti. Rozhovory probíhaly většinou v ruštině, s mladšími lidmi také v angličtině. Dodatečným zdrojem informací se stalo rovněž nezúčastněné pozorování v několika uzbeckých rodinách.
Je zřejmé, že na postavení žen má mimo jiných faktorů vliv stát, jeho způsob vlády a státní zřízení. Jak se však ukázalo na příkladu postavení žen v rámci uzbeckých rodin, ne všechny aspekty v této oblasti je stát schopen ovlivnit zcela podle svých představ. Postavení žen totiž v některých případech zůstalo i přes změnu režimu téměř nedotčeno. I nadále jsou praktikovány náboženské sňatky bez oficiální registrace na ZAGS, což dává prostor nadále provdávat nezletilé dívky i provozovat mnohoženství. Jediným omezením pro mnohoženství je, že manžel nemůže bydlet s více manželkami v jedné domácnosti, což však pro muže zřejmě nepředstavuje výraznou komplikaci. Existují totiž domněnky63, že množství mužů
provozujících mnohoženství po rozpadu SSSR vzrostlo. Dále je rovněž praktikována tradice výběru nastávajícího manžela rodiči nevěsty.
Ke změnám, které je oproti sovětskému období možné identifikovat, patří vymizení tradice platby kalymu na většině území Uzbekistánu. Kalym byl ještě před 20–30 lety praktikovaná forma platby, kterou budoucí manžel či jeho rodina musí vyplatit nevěstě a její rodině. Ženami byl kalym často vnímán negativně, neboť evokoval představu, že rodiče vlastně prodávají svou dceru jejímu manželovi. Kalym byl navíc poměrně drahý a muž na něj často šetřil několik let. To poté vedlo k tomu, že se muži ženili v pokročilém věku a brali si o mnoho mladší ženy.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Postsocialistická transformace Uzbekistánu a její vliv na postavení žen v rámci rodiny

Bibliografie

• BACON, E. Central Asians under Russian rule: A study in culture change. Vyd. 1. Ithaca, N. Y.: Cornell University Press, 1980, 273 p. ISBN 08-014-9211-4.
Domestic violence in Uzbekistan. Minneapolis, MN: Minnesota Advocates for Human Rights, 2000. ISBN 09-292-9348-7.
• EXNEROVÁ, V. Islám ve Střední Asii za carské a sovětské vlády: Na příkladu jednoho z center oblasti, Ferganské doliny. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2008, 195 s. ISBN 978-802-4615-042.
Gender Equality in Uzbekistan: Facts and Figures 2000–2004. Taškent: State Committee of the Republic of Uzbekistan on Statistics, 2005.
Gender Expertise of Family and Labour Codes of the Republic of Uzbekistan. Asian Development Bank, 2008.
• Human Rights Watch. Uzbekistan: Sacrificing Women to Save the Family?: Domestic Violence in Uzbekistan. New York, NY: Human Rights Watch, 2001.
• JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 285 s. ISBN 80-717-8535-0.
• JONES LUONG, P. The transformation of Central Asia: States and societies from Soviet rule to independence: power, perceptions, and pacts. Vyd. 1. Ithaca: Cornell University Press, 2004, 332 p. ISBN 08-014-8842-7.
• KAMP, M. The new woman in Uzbekistan: Islam, modernity, and unveiling under communism. Vyd. 1. Seattle: University of Washington Press, 2006, 332 p. ISBN 978-029-5986-449.
• KURBANOVA, M. The Role of Traditional Gender Ideologies in the Empowerment of Women in Post Soviet Uzbekistan. Center for International Studies, 2005. Diplomová práce. Ohio University.
• LEWIS, R. Geographic perspectives on Soviet Central Asia. New York: Routledge, 1992, 323 p. ISBN 04-150-7592-0.
• LOBANOFF-ROSTOVSKY, P. The Soviet Muslim Republics in Central Asia. Journal of the Royal Institute of International Affairs, Vol. 7, No. 4 (Jul., 1928).
• MAKSAKOVA, L. Demografičeskij puť Uzbekistana. In: Demoskop Weekly [online]. 2006 [cit. 4. 11. 2012]. Dostupné z: http://demoscope.ru/weekly/2006/0235/tema02.php
• MEE, W. Women in the Republic of Uzbekistan. Manila: Asian Development Bank, Programs Dept. East and Office of Environment and Social Development, 2001. ISBN 97-156-1379-9.
• MÜLLER, K. Armut und Sozialpolitik in den zentralasiatischen Transformationsländern. Berlin: Deutsches Institut für Entwicklungspolitik, 2003. ISBN 38-898-5251-3.
• UBAJDULAJEVA, R. A. Obščestvo i semja v Uzbekistane. Sociologičeskije issledovanija. 2011, č. 10, s. 88–98.
• Uzbekistan announces 2012 as the Year of Family. In: UzDaily [online]. 2011 [cit. 2. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.uzdaily.com/articles-id-16738.htm
• WANI, A, LONE S. Changes in the Institution of Marriage in Uzbekistan from Pre-Soviet to Post Independent Era. Journal of Eurasian Studies. 2012, IV, č. 2, s. 84–94.
Women and Men of Uzbekistan 2000–2005. Taškent: State Committee of the Republic of Uzbekistan on Statistics, 2007.
• World Development Indicators. The World Bank [online]. 2012 [cit. 25. 10. 2012]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/uzbekistan
• Year of the Family – Experience of Uzbekistan. In: Uzbekistan Today [online]. 2012 [cit. 2. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.ut.uz/eng/world/year_of_the_family_experience_of_uzbekistan.mgr