Příčiny a dopady pracovní migrace v Uzbekistánu

Andrea Štolfová

Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze
Faculty of Economics and Management, CULS Prague
andrea.stolfova@gmail.com

Causes and impacts of labor migration in Uzbekistan

Author: Andrea Štolfová
Language: Czech
Issue: 1/2014
Page Range: 23-45
No. of Pages: 23
Keywords: Migration; Inhabitants of Uzbekistan; Russia; Kazakhstan; family; Traditional values; Rural life
Summary/Abstract: This paper is focusing on work migration of the Uzbek inhabitants, for who is migration theonly possible solution for their unsatisfactory economic situation. The mobility of labour isaffecting not only migrants themselves, but also their families and the whole society they live in. The study is complemented by the testimonies of the local people obtained from an original field work research conducted in Uzbekistan in 2012.


Po rozpadu Sovětského svazu došlo ke zhroucení centralizovaného systému, plánované ekonomiky a cílení plné zaměstnanosti. To si v nově vzniknuvších státech vyžádalo podstatné změny, které se týkaly především přechodu na tržní hospodářství a snížení počtu pracovních míst převážně ve venkovských oblastech. Situaci se snažila zachránit ještě pár let po rozpadu vstřícná státní sociální politika, která byla ale brzy vyčerpána ze svých zdrojů. Rok 2000 je zlomovým rokem. Ekonomický růst nejdříve v Rusku, následně v Kazachstánu, přitahuje migrační proud, který zaplňuje volný pracovní trh v těch místech, která nejsou pro místní obyvatele atraktivní. Proto i z Uzbekistánu, dříve označovaného státu s usedlým obyvatelstvem, začínají místní obyvatelé odcházet za pracovními příležitostmi do zahraničí. Tato migrace se dotkla v podstatě všech vrstev obyvatel ve všech věkových kategorií, pohlaví, profesí i sociálních skupin. Cílem této studie je popsat příčiny, které nutí obyvatele Uzbekistánu migrovat za prací do zahraničí, a zhodnotit jejich následné dopady postihující tamní společnost.

Měsíční terénní výzkum proběhl v létě roku 2012, během kterého byly navštíveny čtyři vesnické oblasti v odlišných částech Uzbekistánu (konkrétně Bucharská, Samarkandská, Karakalpakská, Namanganská oblast). Výzkum byl kvalitativní, prováděný pomocí rozhovorů, které splňovaly normy semistandardizovaného interview. Vzorek respondentů byl vybírán náhodně. Cílem bylo obsáhnout obě pohlaví a všechny věkové kategorie respondentů.

Historie uzbecké migrace 20. století je silně ovlivněna jejím tehdejším vztahem k SSSR. Důležitým faktorem pro rozvoj země byl příchod evropské inteligence v 50. letech, která ve městech obsadila strategické pozice v průmyslu. Jejich odliv začal v 70. letech. Rozpad SSSR a vyhlášení Uzbekistánu republikou, znamenal jejich úplný odchod, jelikož Uzbekistán začal budovat národnostní stát a evropská inteligence ztratila svůj kredit a výhody. Krom evropských přistěhovalců odchází i etnické menšiny, které se rozhodly vrátit do svých nyní nově etnických domovů – např. uzbečtí Kazaši do Kazachstánu.

Uzbeci byli vždy národem usedlým, vnitřní migrace nebyla nikdy populární z důvodu silných rodinných vazeb a závislosti na zemědělské půdě. Po pádu SSSR se ekonomická situace zhoršila, stát již nemohl dotovat neperspektivní odvětví, prodělečné zemědělství, rostoucí nezaměstnanost, která je v dnešní době umocňovaná silnými ročníky, jež dosáhly produktivního věku. Proto místní obyvatelé začali tuto situaci řešit od roku 2000 prací za hranicemi. Tyto výjezdy je možné nazvat jakýmsi novodobým nomádismem. Nejenže se migranti vrací zpět do svých domovů, ale i za hranicemi preferují již dříve navštívená místa.

Příčiny pracovní emigrace většiny obyvatel Uzbekistánu jsou zakotvené ve snaze dosáhnout vyšší životní úrovně, které mohou v současné době docílit pouze zaměstnáním v zahraničí. Autorkou oslovení respondenti vybírali jako nejvhodnější cílové země Rusko a Kazachstán, a to kvůli bezvízovému styku, velkému pracovnímu trhu, vyšším příjmům a znalosti jazyka. Nejčastěji vyjíždí muži, kteří za hranicemi vykonávají pozice nekvalifikované pracovní síly, o které místní nemají zájem. Ženská migrace není výjimkou, ty nejčastěji pracují ve službách, v domácnostech, nebo jako pečovatelky. Respondenti během terénního výzkumu hovořili výhradně o mužské pracovní nekvalifikované síle pracující v Rusku na stavbách. O ženské migraci byla pouze jediná zmínka, potvrzení, že tato migrace existuje, ale na žádnou respondentku nebyl získán kontakt. Přitom podle světových statistik je počet migrujících žen stejný jako mužů.

Podle statistiky Světové banky patří mezi hojně navštěvované státy krom Ruska a Kazachstánu také Ukrajina, která slouží jako přestupní stanice pro migraci na západ. Nutno poznamenat, že o Ukrajině se žádný z respondentů během terénního výzkumu nezmínil. Ve statistikách uzbecké migrace je možné nalézt výrazné odchylky mezi státními uzbeckými statistikami a světovými organizacemi. Státní uzbecké úřady neposkytují skutečná čísla migrantů a zveřejněné statistiky jsou hluboce podhodnocené, jelikož pracovní migrace není pro Uzbekistán populární. Stát ji dokonce až do roku 2003 popíral. Protipólem jsou statistiky světových organizací (Světová banka, OSN), ty vytváří celková data na základě statistických dat sousedních států, přijímajících zemí a trendů. Z těchto údajů je vypočítáván odhad, kolik migrantů ročně se do zahraničí vydává. Výsledky se značně liší, světové statistiky hovoří řádově až o 4 krát vyšším počtu migrantů (těch legálních), než uzbecký Státní statistický úřad.

Mezi ekonomické kladné dopady je možné zařadit zvýšenou životní úroveň a zmírnění nezaměstnanosti. Snížení nezaměstnanosti je ovšem pouze relativní, do zahraničí migruje jen menšina a problém nezaměstnanosti neřeší. Ten je spíše prohlubován a oddalován, protože stát ho nemusí akutně řešit. Přičemž právě stát by měl být tím první impulsem shora a plně využít příjem toku remitencí pracovní migrace, které podle odhadů tvoří nemalou část HDP země (kolem 10 % ročního HDP). Navíc danou část je možné ještě zvětšit, jestliže stát podpoří efekt multiplikace remitencí formou např. půjček, motivací obyvatel pro založení vlastního podnikání, apod.

Migranti svými dovezenými financemi nezvýší životní úroveň pouze sobě, ale celé své rodině, která je na příjmech ze zahraničí mnohdy závislá. Získané finance jsou ihned investovány do nemovitostí (postavení nového domu), obřadů (zejména svateb), zlepšení celkové životní úrovně a v neposlední řadě i do vzdělání. Vydělané peníze ze zahraničí bohužel nevystačují na úspory. Proto pro migranty není jednorázový výjezd do zahraničí typický.

V sociálních dopadech je důležité poukázat na rozpad rodiny, která je pro celý region Střední Asie jinak charakteristická tradicí a silnými vazbami. Na rodinu negativně působí nepřítomnost člena rodiny. V některých případech se může stát, že tento člen v zahraničí zůstane a začne nový život. Nemalé negativní důsledky jsou také po stránce zdravotní, jelikož v zahraničí pracují migranti v často nevyhovujících podmínkách a jejich zdravotní potíže mohou být po návratu i trvalé.

Z terénního výzkumu, který proběhl v létě roku 2012, vyplynuly převážně pozitivní dopady pracovní migrace. V prakticky každé autorkou oslovené rodině byl někdo, kdo pracoval v zahraničí (buď z užší rodiny, nebo vzdálenější příbuzný). Vždy bylo zřejmé, že z příjmu dotyčného v zahraničí žije celá (někdy i širší) rodina. Silné rodinné vazby byly znatelné, kdy neúplné rodině byla dána ostatními příbuznými podpora ať už sociální (hlídání, výpomoc v domácnosti), nebo i finanční, jestliže se platby ze zahraničí zpozdily. Peníze ze zahraničí byly nejčastěji investovány do nemovitostí (rozšíření, oprav, výstavby domů), pro výjimečné rodinné události (hlavně svatby), ale také vloženy do vzdělání. Ti rodiče, kteří sami dosáhli vyššího vzdělání, si slibovali zajištění lepší budoucnosti pro své děti ať už v Uzbekistánu, nebo v zahraničí.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Příčiny a dopady pracovní migrace v Uzbekistánu

Bibliografie

ABDULLAEV, Evgeniy. Labour Migration in Uzbekistan: Social, Legal and Gender Aspects [online] Tashkent: UNDP Country Office in Uzbekistan, 2008, [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.undp.uz/en/publications/publication.php?id=153

AMAN, Alikhan. Population Migration in Uzbekistan: (1989–1998) Tashkent: American University of Central Asia, 1999. Dostupné z:
http://src.auca.kg/pdf/POPULATION_MIGRATION_IN_UZBEKISTAN.pdf

BERNARD THOMPSON MIKES, Antonin. Remitence a jejich rozvojový dopad. In: Migrace a rozvoj: rozvojový potenciál mezinárodní migrace. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, 2011, s. 44–64. ISBN 978-80-87404-10-2. Dostupné z: http://www.iom.cz/files/Kapitola_2._-_Remitence_a_jejich_rozvojov__dopad.pdf

GANG, Ira N. a Robert C. STUART. Mobility Where Mobility Is Illegal: Internal Migration and City Growth in the Soviet Union. Journal of Population Economics 1999, č. 12, s. 117–134.

Gosudarstvennyj komitět Respubliki Uzbekistan po statistike – Děmografičeskije dannye (Государственный комитет Республики Узбекистан по статистике – Демографические данные) [online]. 2010 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://www.stat.uz/demographic/

ILKHAMOV, Alisher. GEOGRAPHIC MOBILITY OF UZBEKS: THE EMERGENCE OF CROSSNATIONAL COMMUNITIES VS. NATION-STATE CONTROL [online]. Washington D.C., 2006, [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.nbr.org/Downloads/pdfs/PSA/Uzk_Conf06_Ilkhamov.pdf

KEEVIL, Genesee. Tajikistan: Migrant Laborers Dying to Work in Russia. EPPY AWARD WINNER. Eurasianet.org [online]. 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.eurasianet.org/node/66602

MAKSAKOVA, Lyudmila. Feminization of Labour Migration in Uzbekistan. In: Migration Perspectives: Eastern Europe and Central Asia Vienna: Internacional Organization for Migration, 2006, s. 133–147. ISBN 978-92-9069-250-9. Dostupné z: http://www.silkroadstudies.org/new/docs/silkroadpapers/0905migration.pdf

MARAT, Erica. Labour Migration in Central Asia: Implications of the Global Economic Crisis Washington a Stockholm: Central Asia-Caucasus Institute and the Silk Road Studies Program, 2009. ISBN 978-91-85937-57-8. Dostupné z: http://edoc.bibliothek.unihalle.de/servlets/MCRFileNodeServlet/HALCoRe_derivate_00003964/2009_marat_labormigration-in-central-asia.pdf

Migration – Ukraine. Encyclopedia of the Nation [online]. © 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.nationsencyclopedia.com/Europe/Ukraine-MIGRATION.html#b

Migration and Remittances Factbook 2011. 2nd ed. Washington D.C.: World Bank, 2011, 264 p. ISBN 978-0-8213-8218-9. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/INTLAC/Resources/Factbook2011-Ebook.pdf

PATNAIK, Ajay. Agriculture and rural out‐migration in Central Asia, 1960–91. Europe-Asia Studies [online]. 1995, vol. 47, issue 1, s. 147–169 [cit. 2013-09-24]. DOI: 10.1080/09668139508412248. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09668139508412248

RADNITZ, Scott. Weighing the Political and Economic Motivations for Migration in PostSoviet Space: The Case of Uzbekistan. In: Europe-Asia Studies Glasgow: Taylor & Francis, Ltd., 2006, s. 653–677. 58., 5. ISSN 0966-8136. DOI: 10.1080/09668130600731003.

RODRÍGUEZ RIOS, Roger. INTERNATIONAL ORGANIZATION FOR MIGRATION. Migration perspectives: Eastern Europe and Central Asia Vienna IOM, 2006. ISBN 9789290692509.

SHELBURNE, Robert. Remittances in the Transition Economies: Levels, Trends, Determinants. [online]. 2007 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z:
http://www.un.org/en/development/desa/policy/publications/general_assembly/eitconference/2aprpm_shelburne.pdf

STOJANOV, Robert; NOVOSÁK, Jiří. Migrace místo pomoci? Remitence a cirkulace mozků jako nástroje rozvoje. Mezinárodní vztahy 2008, vol. 43, no. 1, s. 38–77. ISSN 0323-1844. Dostupné z: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/287

The World Factbook: Uzbekistan. CIA [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html

UNITED NATIONS POPULATION DIVISION. International Migrant Stock: The 2008 Revision [online]. 2009 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://esa.un.org/migration/

Uzbekistan refuses to acknowledge migrant workers. Central Asia Newswire [online]. 2010, č. 1 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z:
http://www.universalnewswires.com/centralasia/viewstory.aspx?id=1842

World Migration Map [online] Migration Policy Institute. Washington, 2010 [cit. 26. 4. 2010] Dostupné z: http://www.migrationinformation.org/datahub/countrydata.cfm?ID=525