Situace bretonského jazyka a národnostního uvědomování v Bretani

Jsem Bretonka

Lucie Javůrková
Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: l.javurkova@gmail.com

Situation of the Breton Language and National Consciousness in Brittany
DOI: http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.090201
Author: Lucie Javůrková
Language: Czech
Issue: 2/2017
Page Range: 3-26
No. of Pages: 24
Keywords: Brittany, national consciousness, Breton language, Bretons, national minority, language revival
Summary/Abstract: This paper is focused on Breton identity, its historical development and specific ethnic differences from the majority population. A significant part deals with the Breton language from a historical and current point of view. The article is based on primary and secondary data which were obtained from field research in Brittany. Despite intolerance and repression from France, the Breton minority has remained unique until today. In the 20th century, repressions from the French state caused denial of identity by Bretons themselves. These repressions had a negative effect especially on the regional Celtic language which is considered an endangered language.


Článek pojednává o bretonské menšině, jež žije v regionu Bretaň. Region se nachází na severozápadním francouzském poloostrově. Bretonská menšina si dodnes uchovala specifické prvky vlastní identity, přestože byla v minulosti utlačována francouzským státem. Represe a intolerance ze strany většiny měly za následek popírání bretonské identity i v řadách samotných příslušníků menšiny. Důležitou součástí bretonské identity je keltský jazyk, kterým v současnosti hovoří kolem 200 000 mluvčích. Bretonština je tak řazena mezi vážně ohrožené jazyky.

Studie vychází z kvalitativního výzkumu, který byl proveden v rámci pětiměsíčního studijního pobytu v Bretani, jenž proběhl v první polovině roku 2015. Primární data byla získána především prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů, které byly zaznamenávány na kameru a diktafon. Výzkum byl uskutečněn především v hlavním městě Rennes a poté i v Praze s Bretonci, kteří přijeli studovat či pracovat do Prahy. Z větší části byly rozhovory prováděny s lidmi, kteří se aktivně zajímali o bretonskou kulturu. Rozhovory tak probíhaly s ředitelkou bretonské mateřské školy Diwan, profesorem vyučujícím bretonštinu na univerzitě či členy bretonské hudební skupiny. Výzkum se také opírá o metodu pozorování, jež byla uplatněna především na bretonských kulturních akcích a při návštěvě organizací podporující bretonskou identitu a bretonský jazyk.

Postavení Bretaně a Bretonců v rámci Francouzské republiky bylo často značně podřadné a přehlížené. Unitární centralizovaná Francie se snažila vystupovat jako národní stát na celém svém území, a tak docházelo ke snahám asimilace bretonské menšiny.

V 19. století přišla společně s romantismem snaha zachovat a oživit bretonskou identitu. V průběhu 19. století byli Bretonci národnostně uvědomělí. Během 20. století docházelo k potlačování bretonské identity, což bylo způsobeno politikou francouzského státu. I samotní Bretonci začali vlastní identitu považovat za překážku svého osobního rozvoje. Bretonská identita byla vnímána jako zaostalá a udržovala se především ve venkovském prostředí. Naopak francouzská identita představovala modernitu a osvobození v podobě života ve městě. V minulém století byla tedy upřednostňována spíše francouzská identita, nicméně od 70. let se začal zvyšovat zájem o bretonskou identitu a bretonštinu prostřednictvím revitalizačních hnutí.

Přehlížení regionálních jazyků a od počátku 20. století i represe ze strany Francie přispěly i k úbytku počtu mluvčích bretonštiny. V první polovině 20. století si bretonština udržovala významnou roli, nicméně francouzština se stávala stále více používanou. Další markantní transformace nastala od poloviny 20. století. Dle výzkumu z poválečného období dokázalo bretonštinu používat 1 100 0000 obyvatel Dolní Bretaně. Během následujících šedesáti let se počet mluvčích snížil o více než 80 procent, v současnosti je bretonština jazykem s přibližně 200 000 mluvčími. Během druhé poloviny 20. století došlo k přerušení mezigenerační transmise bretonštiny. V rámci rodiny měla bretonština stále významnou roli, nicméně mladí rodiče začali na své děti mluvit převážně francouzsky. Francouzština začala být považována za vznešenější a honosnější prostředek komunikace a za jazyk vhodnější pro vzdělání. Použití francouzštiny značilo vyšší sociální status.

V současnosti si Bretonci udržují určitou resistenci a vlastní identitu spojenou s charakteristickými regionálními kulturními rysy. Bretonská identita je spojena se specifickou historií regionu, geografickým vymezením a také s keltskými kořeny. Napříč regionem vznikly organizace, které nabízejí vyučování v bretonštině jak pro děti, tak pro dospělé. Nejvýznamnější asociací nabízející bretonskou výuku pro děti jsou školy Diwan. Mnoho dalších organizací se zabývá podporou regionální kultury, zahrnující například tanec či hudbu. O bretonskou identitu se začínají více zajímat i mladí lidé. Esenciálním prvkem bretonské identity je především pocit sounáležitosti a příslušnosti k bretonskému národu.

I když v současnosti většina Bretonců bretonštinu neovládá, tak ji považují za důležitou součást vlastní identity. Přestože v posledních šedesáti letech došlo k výraznému úbytku mluvčích, nepředpokládá se, že bretonština vymizí úplně. Stále je používaným jazykem, i když spíše příležitostně. Francouzština se stala dominantním jazykem ve všech sférách života Bretonců. Přestože nových mluvčích pomalu přibývá, problém tkví v tom, že většina mluvčích patří do starší věkové kategorie. Z výzkumu z roku 2007 vyplynulo, že 70 procent bretonských mluvčích bylo starších šedesáti let. V roce 2006 navštěvovalo síť bilingvních vzdělávacích institucí přibližně 11 000 žáků, v roce 2016 se počet žáků zvýšil na 17 024. Kurzy bretonštiny v roce 2006 navštěvovalo 3 656 lidí. I přes nárůst počtu žáků a lidí, kteří se začínají učit bretonsky, se tento přírůstek nevyrovná počtu zemřelých mluvčích. Důvodem je také přerušení generační transmise v druhé polovině 20. století. V krátkodobém horizontu se nepředpokládá, že by došlo ke stabilizaci počtu mluvčích.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Situace bretonského jazyka a národnostního uvědomování v Bretani

Bibliografie

About us. [online] The Network to Promote Linguistic Diversity (NPLD). [cit. 26. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.npld.eu/about-us/
• ADKINS, Madelaine. Will the real Breton please stand up? Language revitalization and the problem of authentic language. [online]. University of Southampton, 2013. [cit. 2017-02-15]. Dostupné z: https://independent.academia.edu/MadeleineAdkins DOI: https://doi.org/10.1515/ijsl-2013-0044
• BODLORE-PENLAEZ, Mikael, HENRY, Lionel, MARAIS, Pierre-Emmanuel. Bretagne, les questions qui dérangent. Fouesnant: Yoran embanner, 2014. s. 109. ISBN 918-2-916579-78-8.
Brittany and its history. [online] Région Bretagne. [cit. 20. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.bretagne.bzh/jcms/prod_189639/fr/brittany-and-its-history
• BROUDIC, Fañch. Parler breton au XXIe siècle. Le nouveau sondage de TMO-Régions. St Thonan: Cloître Imprimeur, 2009. s. 208. ISBN 978-2-911210-91-3.
• CREPAZ, Katharina. The Impact of Europeanization on Minority Communities in “Old” Member States: Italy and France. [online]. University of Innsbruck, 2014. [cit. 15. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.ecmi.de/fileadmin/downloads/publications/JEMIE/2014/Crepaz.pdf
Culture et traditions Bretagne. [online] Routard.com. [cit. 3. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.routard.com/guide/bretagne/858/culture_et_traditions.htm
• FORTIER, David H. Chapter 3, Breton Nationalism and Modern France: The Permanent Revolution. [online]. Amherst: University of Massachusetts, 2008. [cit. 28. 10. 2016]. Dostupné z: http://scholarworks.umass.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1003&context=anthro_res_rpt9
• GEMIE, Sharif. Brittany, 1750-1950, The Invisible Nation. Cardiff: University of Wales Press, 2007. ISBN 978-0-7083-2002-0.
• HOUSKOVÁ, Anna, SVATOŇ, Vladimír. Literatura na hranici jazyků a kultur. Praha: Betis, 2009. ISBN 978-80-7308-284-0.
Chiffres clés. [online] Office public de la langue bretonne. [cit. 25. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.fr.brezhoneg.bzh/5-chiffres-cles.htm
L’enseignement aux adultes. Bilan 2013. [online] Office public de la langue bretonne. [cit. 26. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.roudour.com/Files/16063/141227057543017.pdf
La langue bretonne à la croisée des chemins. [online] Office public de la langue bretonne. [cit. 15. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.fr.brezhoneg.bzh/46-situation-de-la-langue.htm
La langue de la Haute-Bretagne. [online] L’institu Chubri. [cit. 26. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.chubri-galo.bzh/chubri-galo_le-gallo_presentation-gallo__gl.htm
• LE COADIC, Ronan. L’identité bretonne, situation et perspectives, In: Élégoët, Fañch (éd.). Bretagne: Tud ha Bro, 2002. Dostupné z: http://hal.univ-brest.fr/hal-00498513
• LE COADIC, Ronan. Tout est bon dans le Breton. Ethnologie francaise, Presses Universitaires de France, 2012. Dostupné z: https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00731788
Le gallo, la langue de la Haute-Bretagne. [online] bretania.bzh. [cit. 26. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.bretania.bzh/exploitation/Bretania/le-gallo-la-langue-de-la-haute-bretagne.aspx?_lg=fr-FR
L’enseignement bilingue en 2011. [online]. Office public de la langue bretonne. [cit. 25. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.ofis-bzh.org/fr/services/observatoire/travaux.php?travail_id=83
Les langues de bretagne au quotidien. [online] Région Bretagne. [cit. 26. 1. 2017]. Dostupné z: http://www.bretagne.bzh/jcms/c_13437/fr/breton-et-gallo-au-quotidien
• MENDEL, Kerstin. Regional Languages in France: The Case of Breton. [online]. [cit. 14. 10. 2016]. Dostupné z: http://vanhise.lss.wisc.edu/ling/files/ling_old_web/lso/wpl/4.1/LSOWP4.1-09-Mendel.pdf
Signalisation. [online] Office public de la langue bretonne. [cit. 4. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.fr.brezhoneg.bzh/18-signalisation.htm
• ŠATAVA, Leoš. Jazyk a identita etnických menšin: Možnosti zachování a revitalizace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-86429-83-0.
The race map. [online] Ar Redadeg. [cit. 3. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.ar-redadeg.bzh/en/blog/article/the-race-map
• TŘESOHLAVÁ, Anna. Revitalizace bretonštiny (vztah jazyka a identity u nové generace bretonsky mluvících). Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2011. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Leoš Šatava, CSc.
UN DRA RET EVIT KEMENT YEZH VEV ZO. [online] Office public de la langue bretonne. [cit. 1. 3. 2017]. Dostupné z: http://www.brezhoneg.bzh/72-termenadurezh.htm
Une politique linguistique pour la Bretagne. [online] Région Bretagne. [cit. 28. 2. 2017]. Dostupné z: http://www.bretagne.bzh/upload/docs/application/pdf/2012-04/rapport_dactualisation_de_la_politique_linguisique_2012.pdf
• UNESCO Atlas of the World’s Languages in Danger. [online] UNESCO. [cit. 14. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.unesco.org/languages-atlas/en/atlasmap/language-id-336.html