Slezská identita z perspektivy mezigeneračního srovnání na území regionu Opavsko

slezské erby

Lenka Klečková
Fakulta humanitních studií, José Martího 31, Praha 6, Česká republika
Faculty of Humanities, Charles University in Prague, Czech Rep.
Lenka.Kleckova@seznam.cz

Silesian identity from the perspective of intergenerational comparisons in the region Opavsko

Author: Lenka Klečková
Language: Czech
Issue: 1/2016
Page Range: 36-56
No. of Pages: 21
Keywords: Identity; Silesianity; generation; regionalism; qualitative research
Summary/Abstract: This paper is dedicated to the construction of Silesian identity at the area of the Opava region. The topic is examined from the point of view of representatives of three generations of Silesians. The objects of interest are primarily the attributes of local identity by which is the collective identity formed. The paper is further asking the question, whether there is an intergenerational transmission of this identity and its attributes. Professional literature and other relevant information sources were used for acquiring the key information, however mainly the qualitative research in the form of narrative and semi structured interviews with residents of the Opava region was applied. Processing of those forms the crucial contents ofthis paper, which is demonstrating the current perception of Silesian identity in the Opava region.


Předkládaná studie se v obecné rovině zabývá fenoménem lokálních identit. Tato problematika je sledována na příkladu „slezanství“ z pohledu mezigeneračního srovnání. Mým záměrem je zjistit, jaké atributy formovaly a doposud formují slezskou identitu napříč generacemi. Dále si také pokládám otázku, zda dochází k mezigenerační transmisi této specifické lokální identity.
K získání stěžejních informací jsem využila metod kvalitativního výzkumu, a to ve formě biografického výzkumu za použití narativních a polostrukturovaných rozhovorů se zástupci tří generací obyvatel Slezska. Samotný výzkum probíhal na území Opavska v době pěti měsíců, a to dubna až srpna 2015. Informátoři se šetření účastnili anonymně, záznamy a transkripce rozhovorů jsou uloženy v archivu autorky. V daném textu jsou uvedeny pouze vybrané části rozhovorů, které souvisí se sledovanou problematikou. Jména informátorů v nich byla nahrazena pseudonymy. Díky osobnímu přístupu k informátorům byly zpracovávány informace silně subjektivní, hlubokomyslné, emotivní a především jedinečné. Pozornost byla soustředěna na to, aby se informátoři nebáli upřímně vyjádřit svůj postoj a vztah, jaký ke „slezanství“ fakticky mají. Nežli však přistoupím k samotným výsledkům výzkumného šetření, poukážu na několik základních termínů a jejich vymezení, které jsou pro práci stěžejní.

Záměrem této studie bylo zjistit, jaké stěžejní atributy formovaly a formují „slezanství“ na Opavsku. Daná problematika byla zkoumána z mezigenerační perspektivy. Vyhodnocována byla data získaná od tří generací informátorů, sledována tak byla také otázka transmise slezské identity mezi generacemi. Díky narativním a polostrukturovaným rozhovorům vyšlo najevo, jaké jsou hlavní prvky „slezanství“ ve vymezeném regionu. Jejich výčet se liší v s délkou života a prožitými zkušenostmi jednotlivých informátorů. Pozornost byla věnována především těm atributům, o kterých se explicitně zmínili všichni informátoři dané generace. Další prvky, které by mohly formovat slezskou identitu, byly pro jejich nevýznamnost v biografiích opomíjeny.
Zcela jasným atributem slezské identity, na kterém se shodnou všechny tři dotazované generace, je pro Slezsko typický dialekt. Nejstarší generace ještě pamatuje němčinu jako úřední jazyk, dále aktivní užívání tzv. wasserpolštiny na území celého Opavska. Střední generace si je vědoma tohoto dialektu především na vesnicích, ve městě už tak častý nebyl. Nejmladší generace je přesvědčena o tom, že z původního dialektu zbyl v dnešní době lidem jen špatný přízvuk a nevelký počet slov původem z německého a polského jazyka. Způsob vyjadřování je podle dotazovaných pro Opavsko i Slezsko obecně charakteristický, obyvatelé tohoto regionu se tak díky němu dají lehce identifikovat napříč celou Českou republikou. Na jedné straně se pro informátory jedná o jasný symbol „slezanství“, na straně druhé ho považují do jisté míry jako stigmatizující, neboť‘ není v jiných regionech vnímán vždy pozitivně. Především mladší generace si uvědomují údajnou neznělost dialektu, používají ho oproti starším lidem v omezenější formě, častěji je udržován ve venkovském prostředí.
Důležitým aspektem, který se na současné podobě Opavska podílel, je bezesporu komplikovaná historie regionu. Ta dle informátorů zásadně ovlivnila „charakter obyvatel regionu“ a odvozují od něj stereotypní představu typického Slezana. Dotazovaní charakterizují opavské Slezany jako „nepřístupné“, „tvrdé“, „narovinu jednající“ a „pracovité“ obyvatele. V důsledku poválečných změn ve struktuře obyvatelstva nebylo navíc lehké uchovat lokální folklór a tradice, do opavského regionu se po druhé světové válce přistěhovali lidé z různých koutů Československa, kteří na „slezanství“ nelpěli. Na zapomnění měl podle informátorů podstatný vliv i socialistický režim, pro který nebylo udržování regionálních tradic prioritou. Minulým režimem byla oslabena i historická paměť nejstarší a střední generace. V současné době se na úpadku folklóru a lokálních tradic podepisuje především globalizační trend a nezájem generací mladších.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Slezská identita z perspektivy mezigeneračního srovnání na území regionu Opavsko

Bibliografie

• ANTONSICH, Marco. National identities in the age of globalisation: The case of Western Europe. National identities, roč. 11, č. 3 (2009).
• GAWRECKI, Dan. Dějiny Českého Slezska 1740–2000. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003, s. 369–654. ISBN 80-7248-226-2.
• HEŘMANOVÁ, Eva; CHROMÝ, Pavel. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3.
• CHROMÝ, Pavel. Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů. In: JANČÁK, Vít; CHROMÝ, Pavel; MARADA, Miroslav. (eds.): Geografie na cestách poznání. Praha: Univerzita Karlova, 2003, s. 163–178. ISBN 80-86561-10-0.
• JOHNSTON, Ronald, John (eds.). The Dictionary of Human Geography. Oxford: Blackwell Pulishers, 2000.
• MANNHEIM, Karl. Problém generací. Sociální studia, Brno: Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, roč. 2007, 1–2, s. 11–44. ISSN 1214-813X.
• MARADA, Radim. Karl Mannheim: Sociologie generací. In: ŠUBRT, Jiří (ed.). Historická sociologie: teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 548 s. ISBN 978-80-7380-061-1.
• MARADA, Radim. Paměť, trauma, generace. Sociální studia, Brno: Fakulta sociálních studií MU v Brně, 2007, roč. 2007, 1–2, s. 79 -96. ISSN 1214 -813X.
• PAASI, Anssi. Region and place: regional identity in question. Progres in Human Deography, roč. 27, č. 4 (2003).
• Předpis 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 32, s. 1521–1532. Dostupný také z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=101&r=2000
• SIWEK, Tadeusz; KAŇOK, Jaromír. Vědomí slezské identity v mentální mapě. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2000, 97 s. ISBN 80-7042-576-8.
• SO ORP Opava. In: Český statistický úřad [online]. 2005, 2013-10-23 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/11288/17829678/8117adm05.jpg/82de18f2-7b9e-4568-8fe0-a9699c8e7004?version=1.0
• Turistický průvodce Opavským Slezskem. In: Opavské Slezsko [online]. 2015 [cit. 2015-11-17]. Dostupné z www: http://www.opavske-slezsko.cz/turisticke-informace/turisticky-pruvodce-opavskym-slezskem/
• VANĚK, Miroslav; KRÁTKÁ, Lenka (ed.). Příběhy (ne)obyčejných profesí: česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 541 s. Orální historie a soudobé dějiny. ISBN 978-80-246-2813-4.