Současná role národní identity aneb proč (ne)stavíme památníky

Roman Klepetko

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Department of Social Geography and Regional Development, Faculty of Science, Charles University in Prague
roman.klepetko@natur.cuni.cz

The current role of national identity or why we build (or do not build) monuments

Author: Roman Klepetko
Language: Czech
Issue: 1/2014
Page Range: 64-79
No. of Pages: 16
Keywords: Collective identity; national identity; Czech national identity; nation; nationalism; collective memory; place of memory
Summary/Abstract: The main goal of this study is to examine the relationship between Czech national identity and creation of places of memory. Particular goals are the assessment of the present role of the Czech national identity, determining the elements of the national identity and the assessment how important the building of memorials is nowadays. The study is based on thetheoretical and analytic part. The first part summarizes the general knowledge of the topic. The second part is the analysis of the results of the own research. The quantitative research of the public opinion was focused on the Czech national identity and the creation of places ofmemory in Czech Republic.


Identita je nedílnou součástí každého z nás. V moderních dějinách lidstva hraje významnou roli především fenomén národní identity, kterou lze v každodenním životě vnímat velmi intenzivně. Národní identitou jsme ovlivněni například při běžných konverzacích, když nakupujeme potraviny, ale také při výstavbě památníků a jejich vnímání v určitém čase a prostoru. Mohlo by se zdát, že v současné době vyspělých technologií, kdy můžeme mít události a osobnosti tzv. velké historie stále na očích, je výstavba památníků zbytečná. Právě památníky mají za úkol uchovat vzpomínku a připomínat lidem to důležité, to, na co by se mělo vzpomínat a nezapomínat. Otázkou je, kdo určuje obsah této kulturní paměti. Asi nikdy, stejně jako v kterýchkoli jiných situacích, nepřijme celá společnost daný památník bez výhrad. Zejména díky médiím se zdá, že tomu tak je. Možná je to ale právě jejich role, že mají za úkol přinášet kontroverzní témata. Těžko si představit například novinový článek „Nový památník v Karlových Varech se těší všeobecné oblibě“.

Tato studie není mediální analýzou, ale dává si za úkol zjistit názor veřejného mínění. Některé z článků prezentujících nesouhlas s výstavbou konkrétních památníků, nesouhlas s odkazem, který nesou, nebo jejich formou však byly motivem k zaměření se na toto téma. Tato studie si klade za úkol zjistit, se kterými oblastmi by měla být výstavba památníků spojena, případně s jakými konkrétními osobnostmi. Nedílnou součástí však je otázka potřeby tvorby památných míst v dnešní době. Ta je ovlivněna rovněž „stavem“ národní identity, se kterým je výstavba památníků spojena.

Stěžejním cílem této studie bylo zjistit, jaký je vztah české národní identity a tvorby „míst paměti“. Dílčími cíli pak bylo zhodnocení současné role české národní identity, prvků určujících českou národní identitu a významu výstavby památníků v dnešní době.

Národní identita je s národem vždy spjata, stejně tak ale vývoj národa v čase ovlivňuje vývoj dané národní identity. Tedy to, co v očích příslušníků národa dělá v dané epoše určitý národ národem, je vždy také tím, s čím se sami identifikují. Nejdůležitějším faktorem určujícím český národ a tedy i prvkem české národní identity je mateřský jazyk. Jen stěží lze tuto podmínku „bytí Čechem“ obejít. Dalšími faktory je vnímání společné kultury a historie, které je důležité především pro osobní identifikaci s národem. Důležitým prvkem identity je také
národní charakter, ten určuje, které rysy jsou pro národ výjimečné, a je tím odlišitelný od ostatních národů. Češi se mohou pyšnit osobitým a výjimečným smyslem pro humor, bohužel je jim ale přímo z vlastních kruhů vytýkána závist.

Respondenti vykazují velkou národní hrdost. Pyšní jsou především na vědu a výzkum, sportovní úspěchy nebo osobnost Václava Havla. Naopak nejvíce stydno je jim za českou politickou scénu. Schopnost kolektivní soudružnosti Čechů při sportovních událostech je vnímána ambivalentně, stejně tak by se totiž měl národ stmelit i v jiných situacích. V rámci teritoriálních identit je právě ta národní nejvíce vyzdvihována. Kolektiv, kterým je v tomto případě národ, si vytváří svou identitu, ale také svoji paměť. Pro vytváření národní identity je důležité udržovat povědomí o důležitých událostech a osobách a památníky tomu mohou být nápomocny. Jakožto „místa paměti“ jsou médiem pro kolektivní/národní paměť, zakořeňují události či osobnosti, které nemají být zapomenuty. V dnešní době již výstavba památníků klesá na významu, i když samotní respondenti uváděli, že pro ně osobně je důležitá. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že lidé mají o památníky zájem, jejich výstavba v dnešní době je však sporná. Proti ní stojí vyspělé informační technologie, které nabízí jiné formy uchovávání paměti, výstavba památníků tak může být považována za plýtvání finančními prostředky.

Zdá se tedy, že národní identita ani tak neovlivňuje tvorbu „míst paměti“, jako to může být způsobeno právě vyspělými technologiemi moderní doby. Hledají se tak nové formy těchto míst, nové formy uchovávání kolektivní paměti. To, co však národní identita ovlivňuje, je obsah těchto vzpomínek. „Místa paměti“ uchovávají paměť skupiny, a pokud je touto skupinu národ, je tedy zřejmé, že jejich obsahem budou ty vzpomínky, které jsou re/konstrukci národní identity. Respondenti by tak uvítali výstavbu památníků pro významné české osobnosti, zejména pak pro Václava Havla. Rovněž chtějí formou „míst paměti“ připomínat českou historii a úspěchy ve vědě. Naopak ale památníky sportovcům navzdory jejich popularitě nejsou příliš vítané.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Současná role národní identity aneb proč nestavíme památníky

Bibliografie

ANDERSON, B. Představy o společenství. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2008. 274 stran. ISBN 978-80-246-1490-8

ASSMANN, J. Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. 1. vydání. Praha: Prostor, 2001. 317 stran. ISBN 80-7260-051-6
GELLNER, A. Národy a nacionalismus. 2. vydání. Praha: Hříbal, 1993. 158 stran. ISBN 80-901381-1-X
HALBWACHS, M. Kolektivní paměť. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. 289 stran. ISBN 978-80-7419-016-2
HOLÝ, L. Malý český člověk a skvělý český národ: Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. 2. Vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 233 stran. ISBN 978-80-7419-018-6
HROCH, M. Národy nejsou dílem náhody. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. 315 stran. ISBN 978-80-7419-010-0
JENKINS, R. Social Identity. 3rd edition. New York: Routledge, 2008. 246 pages. ISBN 0-203-92741-9
KOSCHMAL, W.; NEKULA, M.; ROGALL, J. Češi a Němci: Dějiny – kultura – politika. 2. vydání. Praha, Litomyšl: Paseka, 2002. 473 stran. ISBN 80-7185-482-4
NORA, P. Mezi pamětí a historií: Problematika míst. [online] leden 2012. [citováno 23. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf
PEKÁREK, B. Paměť a politika. [online] duben 2012. [citováno 21. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/pekarek_1995_pamet_politika.pdf
SMITH, A., D. National Identity. [online] University of Nevada Press, 1991. 226 stran. [citováno 20. 11. 2012]. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=bEAJbHBlXR8C
THIESSOVÁ, A. Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 263 stran. ISBN 978-80-7325-118-5
VLACHOVÁ, K.; ŘEHÁKOVÁ, B. Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004. 39 stran. ISBN 80-7330-066-4.
Zdroj fotografie: priessnitz.cz