Toskové a Gegové v Albánii a jejich pohled na Albánce v okolních státech

Albánci

Petr Müller
Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: petrmuller7@seznam.cz

Abstract

Albánská menšina (v Kosovu se jedná o většinu) bývá v zemích sousedících s Albánií často vnímána jako „problém“. Nedávný konflikt v Kosovu patří mezi nejhorší etnické konflikty, jaké Evropa zažila v posledních desetiletích. Slovanští obyvatelé zemí sousedících s Albánií se často obávají toho, že se zde Albánská menšina bude pokoušet získat určitou autonomii, což se skutečně děje a poté se budou snažit připojit k Albánské republice, což je jen spekulace, která se zakládá na tvrzení, že Albánci v Albánii a Albánci vně Albánie stále tvoří jeden národ. Jedním z cílů tohoto příspěvku je zjistit, zda skutečně Albánci v Albánii a Kosovští Albánci v Kosovu tvoří jeden národ a především se zabývá etnicitou, konkrétním rozdělením Albánců na Tosky a Gegy, což je téma, na které jsou mezi odborníky rozdílné názory.

Někteří autoři tvrdí, že se jedná o západní konstrukt a že je to nepřiměřená redukce rozmanitosti Albánie, jiní tvrdí, že albánská společnost je skutečně rozdělená na tyto dvě etnika. Proto je třeba se tímto tématem zabývat, podrobit ho výzkumu a zjistit jaké jsou prvky etnické identity Albánců a zda skutečně tvoří Albánci jeden národ a jednu etnickou skupinu. A pokud ano, má tento národ iredentistické tendence, tedy chce spojit všechna území obývaná Albánci do jednoho státu, nebo se jedná jen o hrstku extrémistických nacionalistů, jejichž postoj je v rozporu s cítěním obyčejných Albánců. Dalším důvodem proč se zabývat Albánci je, že v této zemi spolu bez problémů vychází katoličtí křesťané, pravoslavní křesťané i muslimové a v tom by se mohla stát vzorem pro celý svět.

Druhou oblastí, v které byl proveden terénní výzkum, je Kosovo. Výzkum se týkal Kosovských Albánců, kteří zde tvoří 90 % obyvatel, ačkoliv toto území z historického hlediska patří Srbům. Zde se také odehrála nejslavnější bitva srbské historie. V poslední době se na tomto území střetávaly zájmy Kosovských Albánců, kteří zde chtěli vyhlásit samostatný stát, což v roce 2008 i učinili a zájem Srbů, kteří stáli o zachování Kosova jako integrální součásti Srbska. Díky tomuto etnickému konfliktu, který je v myslích obyvatel stále živý, jsou na území Kosova stále přítomny jednotky KFOR, které zde dohlíží na bezpečnost. Na území Kosova se v posledních desetiletích neustále střídají období, kdy srbské etnikum utlačuje Kosovské Albánce a období, kdy albánská většina utlačuje srbskou menšinu za pomocí ozbrojených jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK), kteří jsou zde stále považovány za hrdiny. Politická elita Kosova vždy odmítala, že by se snažila území Kosova spojit s Albánií.

Cílem terénního výzkumu bylo zmapovat, zda se Albánci a Kosovští Albánci rozlišují na Tosky a Gegy i v současnosti a podle čeho tak činí nebo jestli se cítí jako jeden národ Albánců. Tento příspěvek vychází z terénního výzkumu v Albánii a Kosovu uskutečněném v září 2014 a červenci 2015, kdy byly provedeny polostrukturované rozhovory s respondenty. Práce se zabývá i historickými událostmi, které ovlivnily vnímání etnické příslušnosti Albánců, jak v Albánii, tak i v Kosovu. Identifikuje vliv režimu Envera Hodži na etnicitu Albánců, především jeho snahu o etnickou jednotnost Albánců. Jsou zde vysvětleny historické události v dějinách Albánie, v souvislosti s vnímáním etnické příslušnosti jejich obyvatel.

Cílem příspěvku je především odpovědět na hlavní výzkumnou otázku:

  • Jak se liší etnická identita Albánců v Albánii a Kosovu?

K zodpovězení hlavní výzkumné otázky a lepšímu porozumění tématu bude docíleno pomocí dalších podotázek, kterými jsou:

  • Rozlišují se Albánci na Tosky a Gegy, a podle čeho tak činí?
  • Interpretace historických událostí v souvislosti s vnímáním etnické příslušnosti jejich obyvatel.
  • Identifikovat vliv režimu Envera Hodži na albánskou mentalitu, jazyk a etnickou příslušnost obyvatel.
  • Mají Albánci a Kosovští Albánci zájem o vytvoření Velké Albánie?

Celý příspěvek: Toskové a Gegové v Albánii a jejich pohled na Albánce v okolních státech

Bibliografie

• BOTIMI, Drejtor a Ines NURJA. Censusi i popullsisë dhe banesave 2011 [online]. © INSTAT 2012 cit. 2015-03-20. Dostupné z: http://www.instat.gov.al/media/178070/rezultatet_kryesore_t__censusit_t__popullsis__dhe_banesave_2011_n__shqip_ri.pdf
• DE RAPPER, Gilles. Do Ghegs and Tosks exists? The north/south division in Albania and its interpretations. Espace-Populations-Societes. Issue 3, 2004, s. 625–640. ISSN 0755-7809. Získáno přes databázi Scopus.
• DE RAPPER, Gilles. Religion in Post-Communist Albania: Muslims, Christians and the Idea of ‚Culture‘ in Devoll, Southern Albania. Anthropological notebooks. 2008, 14 (2), 31. ISSN 1408032X. Další dostupnost: http://www.drustvo-antropologov.si/AN/PDF/2008_2/Anthropological_Notebooks_XIV_2_De_Rapper.pdf
Podrobněji ke kvalitativnímu výzkumu [online]. Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU © 2015 [cit. 25. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/podrobneji_ke_kvalitativnimu_vyzkumu
• MOOSMÜLLER, Sylvia a Theodor GRANSER. The spread of Standard Albanian: An illustration based on an analysis of vowels. Language Variation and Change. 2006, 18(02). DOI: 10.1017/S0954394506060066. ISSN 0954-3945.
• SUROVČÁK, Martin. Základy albanistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 183 s. ISBN 978-80-210-6587-1