Turecké etnikum v Bulharsku

Turci

Bulharsko – země přímo sousedící s Tureckem, po dlouhou dobu patřící k Osmanské říši. Není tedy překvapením, že tady Turci stále tvoří velký podíl obyvatelstva. Ačkoliv počty bulharských Turků neustále ubývají (588 318 osob – 8 % celkové populace, údaje z roku 2011), stále jsou největší etnickou minoritou v zemi, o čemž se můžeme sami přesvědčit především v jihovýchodní části Bulharska.

Paradoxně je poměrně složité odlišit Turky od ostatních obyvatel. Vzhledově mezi Bulhary tak znatelným způsobem nevyčnívají, jak jsme měli možnost se sami přesvědčit v několika situacích při navazování kontaktu. Existují ale prvky, díky nimž je můžeme snadno rozeznat. Náboženství a jazyk – hlavní odlišnosti, které jsou pro tento národ typické.

Silná zakořeněnost islámu u Turků je duchovně spojuje, ale zároveň separuje od Bulharů, vycházejících z ortodoxního křesťanství. Mešity po celé zemi stojí již z dávných dob Osmanů, ačkoli se lze samozřejmě setkat i s novými. Příkladem je mešita z malé turecké vesničky Duždovnica, která od pohledu překvapí svou jednoduchostí a materiálem, ze kterého je vyrobena – moderní plechová konstrukce.

Podobné jsou i minarety mešity v historickém městě Veliko Tarnovo. V obou případech k nim nepatří žádná další náboženská stavba. Zda je to z finančních nebo jiných důvodů, se můžeme pouze dohadovat, ovšem místní Turci si s tím hlavu příliš nelámou. Všichni, se kterými jsme vedli rozhovory, se v tomto ohledu vyjádřili jasně a to tak, že islám pro ně hraje určitou roli v životě a vyznávají ho, dokonce vám doporučí právě návštěvu mešity. Jaká je ale realita? Při návštěvě těchto svatostánků v době modliteb téměř žádné místní nenajdete – v celé mešitě se modlila jedna paní a pak tam byl ještě správce budovy. Přitom z okolních budov v turecké části města jsme mohli pozorovat všudypřítomné, na nás upřené, pohledy. Pouhá souhra náhod nebo důkaz vypovídající o něčem, když pomyslíme na to, jakou roli hraje právě pro muslimy pravidelná modlitba? Přesto lze na tamních Turcích poznat, jak jsou na své náboženství hrdí a považují je za odlišnost od Bulharů.

Druhým zmíněným charakteristickým znakem je jejich jazyk. Turečtinou hovoří téměř všichni Turci v Bulharsku, mnoho z nich dokonce pouze tímto jazykem, přirozeně zejména v čistě tureckých vesnicích. V rodinném kruhu jsou zvyklí mluvit pouze turecky, při oficiálních příležitostech pak bulharsky. V mluvě bulharských Turků je také slyšet specifický turecký dialekt.

Nejvíce Turků v současnosti žije v jižním Bulharsku, v provincii Kardžali, a poté hlavně v severovýchodních oblastech, jako jsou Razgrad, Targoviště, Silistra a Šumen. Rodiny z Bulharska a Turecka jsou často v úzkém styku a komunikují spolu. Obyvatelé zejména jižních oblastí blízko k hranicím běžně dojíždí do Turecka za svými příbuznými nebo na nákupy. Není to tedy jako za dob komunismu, kdy byla snaha Turky asimilovat a byla jim nejrůznějšími způsoby odpírána jejich práva. Nyní už jsou na tom lépe a v rámci dodržování jejich tradic a náboženství již mají svobodu.

Turky dokonce zastupuje politická strana DPS – Hnutí za práva a svobody. Jedná se o liberální stranu, jejímž hlavním cílem je hájit zájmy muslimů (politické strany v Bulharsku nesmí být zakládány na etnickém základě), tedy hlavně Turků. Těší se dokonce takového úspěchu, že má v parlamentu 34 poslanců. I přesto se však částečná diskriminace bulharských Turků v současnosti stále vyskytuje. Pracovní pohovory mohou být poněkud těžší, pokud se ucházíte o místo v bulharské společnosti, členové politické strany nemají povoleno mluvit na veřejnosti turecky. Navíc jsou kromě krátkých novinek v bulharské televizi potlačována turecká média.