Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti

Turci

Alena Höfrová*, Kristina Bredárová**, Vendula Kadlecová**
*Clemson University, E-209 Martin Hall, Clemson, SC 29634, South Carolina, USA
**Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: *alca.hofrova@seznam.cz; **krista.bredarova@gmail.com; **VendulaK@seznam.cz

Life of the Turkish minority in Greece from the perspective of everyday life

Authors: Alena Höfrová, Kristina Bredárová, Vendula Kadlecová
Language: Czech
Issue: 2/2016
Page Range: 24-39
No. of Pages: 16
Keywords: Turkish minority; Greece; identity; everyday life; mother tongue; minority education; religion
Summary/Abstract: The aim of the paper was to determine the current state of the Turkish minority in the Greekregions of Central Macedonia and Thrace. Specifically, Xanthi (Thrace) and Thessaloniki(Central Macedonia) were of prime interest. The field research was conducted in the secondlargest Greek city of Thessaloniki, where historical and socially relevant sites of the Turkishminority were visited. Participant observation and semi-structured interviews were conductedat the headquarters of the Turkish Embassy. This house was the birthplace of the firstPresident of Turkey, Mustafa Kemal Atatürk. Nowadays, this house serves as a museum andis visited mainly by Turks. Thessaloniki has well documented tourist locations around the cityexcept for the Atatürk museum, which also has very few Greek visitors. The field researchcontinued in Xanthi and its surroundings. In Xanthi, the field research included an initialobservation followed by semi-structured interviews. These techniques were performed in theold Turkish quarter, two minority schools, a local mosque, and a traditional Turkishrestaurant. The consensus of the interviewees was that they “feel” that they are Turkish, buttheir homeland is Greece. Similarly, they consider their native language is Turkish, whileGreek is deemed essential for living. Turkish minority children attend local minority schoolsand in many cases commute from surrounding villages to the schools. For college, studentsmust leave Greece for Turkey if they want to study in the Turkish language since this optionis not available in Greece. The Greek language that is utilized in Greek universities istypically more difficult and specialized than the everyday Greek used by the Turkish minorityand therefore this group prefers to study in Turkey or at another European university. Theareas with the highest concentration of a minority Turkish population do not perceivediscrimination from the majority Greek population due to their long-term cohabitation.Nonetheless, when members of this minority leave this area, they experience discriminatorybehavior due with their faith and ethnicity.


Otázka řecko-tureckých vztahů sahá hluboko do minulosti. Je svázána s bojem o teritorium a s odlišností obou etnik. Tyto vztahy jsou navíc stále aktuální. Na území dnešní Řecké republiky se nachází početná turecká minorita, přestože v minulosti došlo k rozsáhlým výměnám obyvatelstva. Stejně tak se nachází početná řecká menšina v Turecké republice. Předkládaný příspěvek se zabývá vztahy mezi řeckou majoritou a tureckou minoritou na území dnešního Řecka. Cílem příspěvku je zjistit současný stav turecké menšiny v Řecku, v oblasti Střední Makedonie a Thrákie, konkrétně region Xanthi a Soluň. Výzkum se zaměřuje na každodenní život turecké menšiny v Řecku, na její mateřský jazyk, vztah k Řecku, minoritní vzdělání, náboženství a další aspekty každodennosti. Příspěvek je členěn do dvou částí. Literární rešerše nabízí přehled a hodnocení již publikovaných textů zabývajících se podmínkami turecké menšiny v Řecku. Dále je nastíněn vztah Řecka a Turecka v historickém kontextu. Tato část je členěna do čtyř kapitol (vzdělání, jazyk, identita a náboženství, kultura a zvyky). Druhá část příspěvku přináší výsledky čtyřměsíčního výzkumu uskutečněného v Řecku v průběhu roku 2014 a 2015.

Cílem příspěvku bylo zjistit, jaký je každodenní život zástupců turecké minority, žijících v oblasti řeckého města Xanthi, nedaleko Soluně. Stěžejní bylo zjištění, jaký mají zástupci minority vztah k hostitelské zemi a k Řekům, jak ovládají místní jazyk a jak se jim v Řecku žije. Neméně podstatné bylo prozkoumat aktuální situaci a možnosti v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, sociálního postavení a rodinného života minority.
Provedený výzkum ukázal, že Turci žijící v Řecku vnímají své turectví, založené zejména na pozitivním vztahu k turečtině jako mateřskému jazyku. Dalším aspektem v jejich identifikaci je náboženství, všichni respondenti vyznávají islám. Dodržování islámských pravidel již ale není tak striktní. Často od dodržování tradic a zvyklostí upouštějí kvůli modernímu životnímu stylu či požadavkům velkoměsta. Při návratu do rodného prostředí na dodržování tradic plynule navazují. Jako svou vlast vnímají Řecko, vztah k Turecku je spíše neutrální. Teritorium je jediný aspekt, ke kterému respondenti projevili pozitivně emoční vazbu. K Řekům mají vztah spíše neutrální a k řečtině až negativní. Raději tráví čas obklopeni rodinou či tureckými přáteli. Mladá generace žijící v Soluni, která ovládá lépe řečtinu či angličtinu, má přátele i mezi Řeky. Řečtina jako taková je ale pro většinu respondentů problémem. K osvojování jazyka dochází u většiny až s příchodem do školy a její znalost bývá nedostatečná. Respondenti se vůči majoritě vymezovali také rodinnou soudržností. Vnímají jako důležité postarat se o rodinu, starší příbuzné a závazné je pro ně i manželství. Svého budoucího partnera chtějí hledat mezi Turky, aby předešli kulturním rozdílům. Přesto, že pravidla islámu, turecké tradice a zvyky pojímají respondenti moderněji a volněji, stále jsou pro ně podstatné a samozřejmé a neumí si život bez nich představit.
Aktuální situace je kritická hlavně v oblasti vzdělávání. Na minoritních základních a středních školách je málo míst, minoritní vysoká škola není žádná. Přístup Řeků k Turkům je vlažný, což se promítá nejen do minoritního vzdělávání, ale například i absencí mešit ve větších městech. Snahy o zlepšení životních podmínek, sociálního statusu či začleňování minority do majoritního prostředí v současné chvíli žádné neprobíhají. Turecká minorita oficiálně pro Řeky neexistuje, protože Řecko uznává na svém území pouze jednu minoritu, a to minoritu muslimskou.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti

Bibliografie
• BANCHELI, Tozun. The Ottawa Citizen: Discrimination against the Turkish Community: Greece doesn’t even acknowledge the problem. [Final Edition]. Canada: Infomart, a division of Postmedia Network Inc., 1993. ISSN 0839-3222. [online]. [cit. 19. 9. 2014]. Dostupné z databáze ProQuest.
• CIN, Turgay. The Current Problems of the Turks of Western Thrace in Greece as a Member of the European Union. European University of Lefke, TRNC Mersin 10 Turkey, 2009. s. 18. Dostupné z databáze ProQuest.
• DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2008, 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
• EVIN, Ahmet O. The Future of Greek Turkish Relations. Southeast European and Black Sea Studies. 2005, Vol. 5, Issue 3, s. 395–404. DOI: 10.1080/14683850500161305.
• GERRARD, Mike. Řecko. 2., aktualiz. vyd. Překlad Květa Palowská. Brno: Computer Press, 2013, 399 s. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 978-80-251-1733-0.
• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.
• HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Lidové noviny, 1999, 226 p. ISBN 80-710-6378-9.
• KUCUKCAN, Talip. Re-claiming identity: Ethnicity, religion and politics among Turkish- Muslims in Bulgaria and Greece. Journal of Muslim Minority Affairs. Abingdon: Taylor & Francis Ltd., čís. 1, roč. 19/2009, s. 49–68. ISSN 1360-2004. Dostupné z: http://lalev.co/Reclaiming%20identity%20Ethnicity,%20religion%20and%20politics%20among%20Turkish- Muslims%20in%20Bulgaria.pdf
• MAJEROVÁ, Věra a MAJER, Emerich. Kvalitativní metody v sociologii venkova a zemědělství. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2006. ISBN 80-213-0507-X.
• REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 184 s. Sociologie. ISBN 978-80-247-3006-6.
Relations between Turkey and Greece. [online] Ministry of foreign affairs. 2011 [cit. 31. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/relations- between-turkey-and-greece.en.mfa
Turkish Minority of Western Thrace. [online] Republic of Turkey: Ministry of Foreign Affairs, 2011 [cit. 31. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/turkish- minority-of-western-thrace.en.mfa
• URBIŠOVÁ, Julie. Turecko-řecký problém. [online] Český rozhlas, 6. 10. 2010 [cit. 24. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/tureckorecky-problem–792848.
• VANĚK, Miroslav, Pavel MÜCKE a Hana PELIKÁNOVÁ. Naslouchat hlasům paměti: teoretické́ a praktické́ aspekty orální́ historie. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé́ dějiny AV ČR, 2007, 234 s. ISBN 978-80-7285-089-1.
• YAGCIOGLU, Dimostenis. From Deterioration to Improvement in Western Thrace, Greece: A Political Systems Analysis of a Triadic Ethnic Conflict. ProQuest Dissertations and Theses. Ann Arbor: ProQuest, UMI Dissertations Publishing, 2004, s. 9–21.