Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti

Turci

Alena Höfrová*, Kristina Bredárová**, Vendula Kadlecová**
*Clemson University, E-209 Martin Hall, Clemson, SC 29634, South Carolina, USA
**Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha-Suchdol
Email: *alca.hofrova@seznam.cz; **krista.bredarova@gmail.com; **VendulaK@seznam.cz

Abstract

Otázka řecko-tureckých vztahů sahá hluboko do minulosti. Je svázána s bojem o teritorium a s odlišností obou etnik. Tyto vztahy jsou navíc stále aktuální. Na území dnešní Řecké republiky se nachází početná turecká minorita, přestože v minulosti došlo k rozsáhlým výměnám obyvatelstva. Stejně tak se nachází početná řecká menšina v Turecké republice. Předkládaný příspěvek se zabývá vztahy mezi řeckou majoritou a tureckou minoritou na území dnešního Řecka. Cílem příspěvku je zjistit současný stav turecké menšiny v Řecku, v oblasti Střední Makedonie a Thrákie, konkrétně region Xanthi a Soluň. Výzkum se zaměřuje na každodenní život turecké menšiny v Řecku, na její mateřský jazyk, vztah k Řecku, minoritní vzdělání, náboženství a další aspekty každodennosti. Příspěvek je členěn do dvou částí. Literární rešerše nabízí přehled a hodnocení již publikovaných textů zabývajících se podmínkami turecké menšiny v Řecku. Dále je nastíněn vztah Řecka a Turecka v historickém kontextu. Tato část je členěna do čtyř kapitol (vzdělání, jazyk, identita a náboženství, kultura a zvyky). Druhá část příspěvku přináší výsledky čtyřměsíčního výzkumu uskutečněného v Řecku v průběhu roku 2014 a 2015.

Cílem příspěvku bylo zjistit, jaký je každodenní život zástupců turecké minority, žijících v oblasti řeckého města Xanthi, nedaleko Soluně. Stěžejní bylo zjištění, jaký mají zástupci minority vztah k hostitelské zemi a k Řekům, jak ovládají místní jazyk a jak se jim v Řecku žije. Neméně podstatné bylo prozkoumat aktuální situaci a možnosti v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, sociálního postavení a rodinného života minority.
Provedený výzkum ukázal, že Turci žijící v Řecku vnímají své turectví, založené zejména na pozitivním vztahu k turečtině jako mateřskému jazyku. Dalším aspektem v jejich identifikaci je náboženství, všichni respondenti vyznávají islám. Dodržování islámských pravidel již ale není tak striktní. Často od dodržování tradic a zvyklostí upouštějí kvůli modernímu životnímu stylu či požadavkům velkoměsta. Při návratu do rodného prostředí na dodržování tradic plynule navazují. Jako svou vlast vnímají Řecko, vztah k Turecku je spíše neutrální. Teritorium je jediný aspekt, ke kterému respondenti projevili pozitivně emoční vazbu. K Řekům mají vztah spíše neutrální a k řečtině až negativní. Raději tráví čas obklopeni rodinou či tureckými přáteli. Mladá generace žijící v Soluni, která ovládá lépe řečtinu či angličtinu, má přátele i mezi Řeky. Řečtina jako taková je ale pro většinu respondentů problémem. K osvojování jazyka dochází u většiny až s příchodem do školy a její znalost bývá nedostatečná. Respondenti se vůči majoritě vymezovali také rodinnou soudržností. Vnímají jako důležité postarat se o rodinu, starší příbuzné a závazné je pro ně i manželství. Svého budoucího partnera chtějí hledat mezi Turky, aby předešli kulturním rozdílům. Přesto, že pravidla islámu, turecké tradice a zvyky pojímají respondenti moderněji a volněji, stále jsou pro ně podstatné a samozřejmé a neumí si život bez nich představit.
Aktuální situace je kritická hlavně v oblasti vzdělávání. Na minoritních základních a středních školách je málo míst, minoritní vysoká škola není žádná. Přístup Řeků k Turkům je vlažný, což se promítá nejen do minoritního vzdělávání, ale například i absencí mešit ve větších městech. Snahy o zlepšení životních podmínek, sociálního statusu či začleňování minority do majoritního prostředí v současné chvíli žádné neprobíhají. Turecká minorita oficiálně pro Řeky neexistuje, protože Řecko uznává na svém území pouze jednu minoritu, a to minoritu muslimskou.

Celý příspěvek: Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti

Bibliografie
• BANCHELI, Tozun. The Ottawa Citizen: Discrimination against the Turkish Community: Greece doesn’t even acknowledge the problem. [Final Edition]. Canada: Infomart, a division of Postmedia Network Inc., 1993. ISSN 0839-3222. [online]. [cit. 19. 9. 2014]. Dostupné z databáze ProQuest.
• CIN, Turgay. The Current Problems of the Turks of Western Thrace in Greece as a Member of the European Union. European University of Lefke, TRNC Mersin 10 Turkey, 2009. s. 18. Dostupné z databáze ProQuest.
• DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2008, 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
• EVIN, Ahmet O. The Future of Greek Turkish Relations. Southeast European and Black Sea Studies. 2005, Vol. 5, Issue 3, s. 395–404. DOI: 10.1080/14683850500161305.
• GERRARD, Mike. Řecko. 2., aktualiz. vyd. Překlad Květa Palowská. Brno: Computer Press, 2013, 399 s. Velký průvodce National Geographic (Computer Press). ISBN 978-80-251-1733-0.
• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2.
• HRADEČNÝ, Pavel. Řekové a Turci: nepřátelé nebo spojenci?. Praha: Lidové noviny, 1999, 226 p. ISBN 80-710-6378-9.
• KUCUKCAN, Talip. Re-claiming identity: Ethnicity, religion and politics among Turkish- Muslims in Bulgaria and Greece. Journal of Muslim Minority Affairs. Abingdon: Taylor & Francis Ltd., čís. 1, roč. 19/2009, s. 49–68. ISSN 1360-2004. Dostupné z: http://lalev.co/Reclaiming%20identity%20Ethnicity,%20religion%20and%20politics%20among%20Turkish- Muslims%20in%20Bulgaria.pdf
• MAJEROVÁ, Věra a MAJER, Emerich. Kvalitativní metody v sociologii venkova a zemědělství. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2006. ISBN 80-213-0507-X.
• REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 184 s. Sociologie. ISBN 978-80-247-3006-6.
Relations between Turkey and Greece. [online] Ministry of foreign affairs. 2011 [cit. 31. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/relations- between-turkey-and-greece.en.mfa
Turkish Minority of Western Thrace. [online] Republic of Turkey: Ministry of Foreign Affairs, 2011 [cit. 31. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/turkish- minority-of-western-thrace.en.mfa
• URBIŠOVÁ, Julie. Turecko-řecký problém. [online] Český rozhlas, 6. 10. 2010 [cit. 24. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/tureckorecky-problem–792848.
• VANĚK, Miroslav, Pavel MÜCKE a Hana PELIKÁNOVÁ. Naslouchat hlasům paměti: teoretické́ a praktické́ aspekty orální́ historie. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé́ dějiny AV ČR, 2007, 234 s. ISBN 978-80-7285-089-1.
• YAGCIOGLU, Dimostenis. From Deterioration to Improvement in Western Thrace, Greece: A Political Systems Analysis of a Triadic Ethnic Conflict. ProQuest Dissertations and Theses. Ann Arbor: ProQuest, UMI Dissertations Publishing, 2004, s. 9–21.