Balúčské povstání v Pákistánu a souvislost s Čínou
Abstrakt
Abstract: This article examines the interplay between big ticket investment projects financed by the Chinese capital and ethno-nationalism in the province of Balochistan. It argues that the growing Chinese presence in Balochistan has provided a new impetus to an already simmering Baloch nationalist resistance. Balochistan has profuse natural resource wealth, yet its riches have not benefited its people. The Baloch are one of the most deprived communities in Pakistan. Successive central governments have exploited the province’s resources in the name of development to the detriment of its inhabitants. The advent of CPEC (China–Pakistan Economic Corridor) has exacerbated Baloch grievances. They believe that mega-development projects like Gwadar port would impinge adversely on local demography by attracting a huge influx of economic migrants and render the Baloch minority in their own land. The insurgent groups view China as a ‚partner in crime‘ and have responded by selectively targeting Chinese assets and personnel. The article analyses the nature of resistance to Chinese presence and the changing modus of insurgent groups. It argues that Islamabad’s attempts to deter the attacks by intensifying the militarisation of the province are counterproductive as they reinforce Baloch opposition to CPEC.
Abstrakt: Tento článek zkoumá vzájemný vztah mezi velkými investičními projekty financovanými čínským kapitálem a etnonacionalismem v provincii Balúčistán. Článek ukazuje, že rostoucí čínská přítomnost v Balúčistánu poskytla nový impuls již doutnajícímu balúčskému nacionalistickému odporu. Balúčistán disponuje rozsáhlým přírodním bohatstvím, avšak z jeho bohatství jeho obyvatelé neprofitují. Balúčové jsou jednou z nejchudších komunit v zemi. Všechny centrální vlády využívaly zdroje provincie ve jménu rozvoje na úkor jejích obyvatel. Vznik CPEC (China–Pakistan Economic Corridor / Čínsko-pákistánský hospodářský koridor) balúčské problémy ještě zhoršil. Balúčové se domnívají, že megalomanské rozvojové projekty, jako je přístav Gwadar, negativně ovlivní místní demografii tím, že přilákají obrovský příliv ekonomických migrantů a učiní z Balúčů menšinu v jejich vlastní zemi. Povstalecké skupiny považují Čínu za „partnera ve zločinu“ a reagují selektivními útoky na čínská aktiva a personál. Článek analyzuje povahu odporu vůči čínské přítomnosti a měnící se způsoby jednání povstaleckých skupin. Tvrdí, že pokusy Islámábádu odvrátit útoky zesílením militarizace provincie jsou kontraproduktivní, neboť posilují balúčský odpor vůči CPEC.
