Sandra Kreisslová
Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol
E-mail: kreisslova@pef.czu.cz
Před třemi lety uplynulo půl století od vydání přelomové kolektivní monografie Ethnic groups and Boundaries: The Social Organization of Culture Difference, kterou editoval norský sociální antropolog Fredrik Barth.[1] Dnes již klasické dílo znamenalo definitivní obrat v tehdejším nahlížení na etnicitu, která již neměla být studována skrze kulturní obsah, nýbrž nově prostřednictvím momentu skupinového vymezení. Badatelé se od této chvíle začali odvracet od primordialistického a esencialistického pojetí etnicity a jejich pozornost se soustředila na otázku formování a udržování symbolických hranic identifikace a diferenciace mezi etnickými skupinami.[2] Z perspektivy dějin etnických studií šlo o zlomový okamžik, který nastartoval změnu paradigmatu v antropologickém výzkumu etnicity. Mezinárodní interdisciplinární autorský tým složený z pětice českých a norských sociálních a historických vědců, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou etnicity, resp. nacionality, věnoval k výročí vydání této slavné a klíčové knihy několik textů, které představují vedle rozboru a zhodnocení samotné práce, také její genezi a inspirační zdroje, včetně její následné kritiky a promýšlení nových cest a výzev v bádání o etnicitě.
Úvodní přehledová stať od Marka Jakoubka sleduje zájem o etnicitu a etnické procesy v československé etnografii před rokem 1989 a následně v 90. letech v českém etnologickém, resp. antropologickém diskurzu. Jakoubek poukazuje na neschopnost předrevoluční etnografie nabídnout nosnou teorii etnicity z důvodu omezeného vědeckého poznání, které se formovalo na Západě a závislosti na sovětské koncepci etnosu Juliana Bromleje. Tehdejší primordialistický přístup k etnicitě, který byl v západní literatuře již překonán, by jen stěží umožnil její otevřené a kritické studium. Neznamená to ovšem, že by kniha Ethnic groups and Boundaries byla v československé etnografii zcela ignorována, dle Jakoubka však byly výklady Barthova pojetí etnicity zcela zavádějící a jeho různé simplifikace a desinterpretace se objevují i v novějších textech. Navíc etnologické/antropologické studium etnicity v tuzemsku zastínil progresivnější historický výzkum formování moderních národů a nacionalismu, v jehož rámci dominovaly myšlenky historika Miroslava Hrocha. Hroch je současně také jedním z autorů eseje v recenzované knize, v níž líčí svou ideovou cestu, která vedla k jeho pojetí vzniku novodobých národů z etnických skupin. O tom, že ve vědeckých diskusích dlouho převládal zájem o národy a nacionalismus oproti etnicitě a etnickým procesům, koneckonců svědčí také fakt, že Hrochem editovaná čítanka českých překladů nejcitovanějších textů k teoriím nacionalismu, která tvořila základní výbavu knihoven zájemců o toto téma, našla svůj pandán až o třináct let později.[3] Stalo se tak zásluhou Marka Jakoubka, jenž editoval publikaci obsahující věhlasné zahraniční práce k teorii etnicity, čímž zaplnil pomyslné bílé místo v rámci studia etnicity v českém prostředí.[4]
V dalších kapitolách se již jednotliví autoři či dvojice autorů soustředí na představení výzkumů a přístupů k bádání o etnicitě předcházejících vzniku Ethnic groups and Boundaries, v nichž zaujímali důležité místo badatelé chicagské a manchesterské školy, kteří realizovali první empirické výzkumy etnicity v urbánním prostředí. Detailněji je popsáno také pozadí a samotný zrod publikace, která vychází z příspěvků z konference uspořádané v roce 1967 v norském Bergenu. Znalce problematiky jistě potěší analýza dosud málo známého Barthova zvacího dopisu na toto sympozium, který lze chápat jako původní znění jeho slavné předmluvy ke knize dokládající jednak myšlenkové konstanty, jednak posuny, kterými si text prošel. Nechybí důkladný rozbor hlavních tezí Barthova pojetí etnicity, včetně jednotlivých kapitol, které obsahují bohatý empirický materiál. Na základě konkrétních etnografických výzkumů u vybraných etnických skupin od Laosu až po Mexiko je zde ostatními autory doloženo to, co teoreticky promýšlí Barth ve své předmluvě. Jako zvláště hodnotnou lze v tomto ohledu považovat kapitolu založenou na rozhovoru s Gunnardem Haalandem, jedním ze dvou posledních žijících spoluautorů, který s ním vedli Lenka J. Budilová a Marek Jakoubek. Právě zjištění z Hallandova tehdejšího terénní výzkumu v Darfúru o změnách etnické identity mezi Fúry inspirovala Bartha při formulaci jeho argumentací.
V recenzované publikaci nezůstalo pouze u zhodnocení významu Ethnic groups and Boundaries v kontextu doby vzniku, nýbrž se poukazuje také na to, co bylo v knize reflektováno pouze okrajově nebo zcela opomíjeno, včetně nových a nosných témat a trendů v oblasti etnických studií. Oproti původnímu zaměření na ekologické a ekonomické vztahy různých etnických skupin začal pozdější výzkum etnicity akcentovat např. otázky urbánní etnicity, migrace, transnacionalismu, etnického konfliktu, postkolonialismu či v současné době hojně citované teze zpochybňující samozřejmost existence skupin, resp. skupin etnických podle Rogerse Brubakera.[5] Recenzovaná publikace tak není „jen“ knihou o knize, nýbrž poskytuje i základní přehled následujících perspektiv výzkumu a upozorňuje na klíčová díla současných teoretiků etnicity.
Předkládanou knihu tak ocení zejména znalci etnických teorií, kteří díky ní získají hlubší expertní vhled do jednoho z nejdůležitějších milníků v bádání o etnicitě, jenž nebyl v českém prostředí dosud zpracován. Zároveň by publikace neměla zůstat stranou zájmu ani studentů společenskovědních oborů, kteří se rozhodli pro výzkum etnických procesů a bez znalosti Ethnic groups and Boundaries se v tomto případě jen stěží obejdou.
[1] BARTH, Fredrik (ed.). Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Cultural Difference. Bergen, Universitetsforlaget 1969.
[3]JENKINS, Richard. Rethinking Ethnicity: Arguments and Explorations. London: Sage Publications 1997, s. 12.
[3] HROCH, Miroslav (ed.). Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha, Slon 2003.
[4] JAKOUBEK, Marek (ed.). Teorie etnicity: Čítanka textů. Praha, Slon 2016.
[5] BRUBAKER, Rogers. Ethnicity without Groups. Cambridge, MA: Harvard University Press 2004.
Literatura
BARTH, Fredrik (ed.) Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Cultural Difference. Bergen, Universitetsforlaget 1969.
BRUBAKER, Rogers Ethnicity without Groups. Cambridge, MA: Harvard University Press 2004.
HROCH, Miroslav (ed.) Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha, Slon 2003.
JAKOUBEK, Marek (ed.) Teorie etnicity: Čítanka textů. Praha, Slon 2016.