Chinese life in the Czech Republic – or the journey of an online student studying for a master’s degree in China
Aneta Písaříková
Odejít studovat do jiné země, ponořit se do kulturní rozmanitosti a zároveň získat neocenitelné životní zkušenosti – to je snem mnoha lidí. V roce 2021 to byl i můj sen.
Rozhodla jsem se přihlásit na magisterské studium na University of Electronic Science and Technology of China (UESTC) v městě Chengdu, kde jsem už měla možnost studovat jeden rok během bakalářského studia v rámci výměnného programu. Obrovský pocit nadšení se dostavil, jakmile mi přišel e-mail: „Blahopřejeme! Byla jste přijata na magisterský program Public Management a získáváte čínské vládní stipendium.“ Nejenže to pro mě znamenalo, že budu studovat v zahraničí, ale zase navštívím ulice, které mi jsou domovem. Ochutnám tam svá nejoblíbenější jídla a pozdravím své známé. Osud měl však jiný plán. V té době svět čelil pandemii, která změnila podobu vzdělávání. Okolnosti mě však neodradily a využila jsem příležitosti k magisterskému studiu online – rozhodnutá vytěžit z této jedinečné zkušenosti maximum.
Harmonogram studia a jeho výzvy
Magisterské studium v Číně se organizuje trochu jinak než u nás v České republice. V prvním ročníku si student zvolí všechny předměty, které je nutné absolvovat pro dosažení titulu. Druhý ročník je pak věnován především diplomové práci a případně opakování předmětů z předešlého roku. Nedílnou součástí pro získání magisterského titulu je také složení HSK 3. úrovně čínského jazyka.
Mezi mou očekávanou výzvou patřil značný časový rozdíl mezi Českou republikou a Čínou. Univerzita se tomuto rozdílu přizpůsobila tak, že výuku pro nás, mezinárodní studenty, naplánovala již na ráno. Mé vyučování tedy začínalo v 7:30, zatímco pro učitele v Číně to bylo až odpoledne ve 14:30 a pokračovalo až do večerních hodin. Takový harmonogram platil od pondělí do pátku.
Překážkou čínského života v České republice pro mě byly čínské státní svátky, kdy se pracovní dny přesouvaly na víkendy. Sladění mých osobních plánů se studijními povinnostmi se tehdy stalo mým žonglérským kouskem.
Jedním z obzvláště netradičních aspektů online studia byly zkoušky naplánované během vánočních svátků. Zatímco moje rodina a přátelé slavili, já jsem se připravovala na zkoušky. Pamatuji si, že například 26. prosince se konala zkouška z čínského jazyka. Nebyl to jen sváteční den, ale byla to dokonce i neděle. I přesto, že jsem se snažila maximálně přizpůsobit čínskému životu, zdálo se to v některých chvílích nemožné.
Styl výuky a jiné pohledy
Způsob vyučování se od toho našeho moc neodlišuje. Každý předmět má svůj blok, který se skládá z 90minutové přednášky a 45minutového semináře. V Číně je všeobecně brán profesor jako autorita, od které se student dozví nejvíce informací. Čínští studenti informace přijímají a neoponují názoru profesora. Vzhledem ke všem očekáváním mě překvapilo, že jsme byli čínskými profesory často zapojováni do diskuse – a to většinou v případě popsání, jak dané koncepty fungují v naší zemi v praxi. Vytvořili jsme si jedinečné multikulturní prostředí, které nám umožnilo výměnu názorů, pohledů a zkušeností v našem oboru.
Zaujalo mě i nasazení a píle čínských učitelů. Téměř všichni profesoři byli vždy připraveni ke konzultaci, a to v kterýkoli den a hodinu. Vzpomínám si, že jsem několikrát měla konzultace se svým vedoucím diplomové práce o víkendu, dokonce i o půlnoci čínského času. Toto aktivní zapojení se však očekávalo i z naší strany.
Během studia je kladen poměrně velký důraz na závěrečnou diplomovou práci. Nejdříve musí student vypracovat návrh práce, který následně obhajuje před komisí. Samotná práce prochází přibližně 2-3 průběžnými hodnoceními před komisí. Finální obhajoba probíhá v květnu, ale ani po ní jsme si neoddechli – komise každému studentovi dá ještě návrhy na opravy před odevzdáním do Národní knihovny.
Během studia jsem se také setkala s odlišným přístupem k některým teoriím a konceptům. Příkladem může být, že za svůj politický systém nazývají „systémem vícestranné spolupráce a politických konzultací“ spíše než systémem jedné strany. Dále také interpretují pojem „propaganda“ jako účinný nástroj pro implementaci politik.
Online studium jako brána do celosvětové sítě
Studovat online se zpočátku zdálo jako kompromis. Věděla jsem, že jakmile se Čína otevře pro mezinárodní studenty, tak balím kufr a odlétám směr Chengdu. To jsem ještě netušila, že mi samotné online studium otevře dveře do světa nečekaného osobního rozvoje. Přestože fyzická blízkost chyběla, virtuální třída se stala mou bránou do celosvětové sítě podobně smýšlejících lidí, kteří usilují o dosažení vyšší akademické úrovně. Navzdory všem výzvám jsem tedy nejen úspěšně dokončila magisterské studium, ale také jsem si rozšířila své perspektivy, prohloubila mezinárodní myšlení a našla blízké přátele z různých prostředí, kultur a časových pásem. Děkuji za všechno, Číno!
