Marcela Konečná
Nakladatelství Forum, Praha, Střelničná 1861/8a 182 00 Praha 8
Email: maca.konecna@gmail.com
Culture of eating in the Hare Krishna movement
DOI: http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.090203
Author: Marcela Konečná
Language: Czech
Issue: 2/2017
Page Range: 56-70
No. of Pages: 15
Keywords: Hare Krishna movement, eating, Vedic culture, meaning, purity, field research
Summary/Abstract: This paper explores the function and meaning of eating for members of the Hare Krishna movement and identifies the cultural specifics of eating that are significant for this movement. Additional topics that are presented are the symbolism of food, the principles of sacrifice that are related to the principles of purity, eating habits, the sacredness of cows, and food sovereignty.
Vztah náboženství a jídla je velmi úzce semknutý. Jídlo může mnohdy v náboženství sehrávat hned několik funkcí, kromě duchovní či rituální to je například sociální funkce zasluhující se o pocit sounáležitosti uvnitř skupiny či funkce symbolická, která v této studii sehrává důležitou roli. Počátky lidské kultury, které tvoří jádro současných společenských formací postavených na základech mravních řádů, lze vysledovat právě v kultuře stravování, potravinových tabu, obětních rituálech apod. Dnešní globalizovaný svět se mimo jiné zasloužil o průniky nových kultur a náboženských hnutí do západní kultury. Zde se tradiční jídelníček neustále mění spolu s tím, jak se mění rozmanitost jejich obyvatel a současných společenských trendů. Zcela běžně se tak dá seznámit s náboženstvím jednotlivých skupin prostřednictvím jejich jídla. To obzvláště platí u náboženského hnutí Haré Krišna, jenž je nejen svou kulturou stravování lehce rozeznatelné od zbytku západní společnosti. Pro získání relevantních informací vztahujících se k této problematice byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci něhož byla využita technika polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Vlastní terénní výzkum byl uskutečněn v období od října roku 2016 do února roku 2017 a probíhal ve vybraných centrech hnutí Haré Krišna v Praze a jejím okolí, které se svým zaměřením váží k tématu diplomové práce. Jednalo se zejména o restaurace Góvinda v Praze a Benešově u Prahy a o farmu Krišnův dvůr. Při výběru informátorů byl brán ohled na věkovou rozmanitost, aby výzkum zahrnul výpověď více generací.
Z provedeného terénního výzkumu vyplynulo, že stravování v hnutí Haré Krišna má mnoho podob a také mnoho funkcí, které může v životě jeho příslušníků plnit. Nejvýraznější z nich je funkce symbolická, která pomocí tabuizace vybraných potravin přispívá k zachování zavedeného sociálního řádu oddaných. K vytvoření potravinových tabu v této kultuře došlo na základě klasifikačního systému dle tří kvalit hmotné přírody, pomocí kterého příslušníci hnutí dávají do té doby chaotickému světu pevný řád, a který se také stává určujícím determinantem pro výběr potravy.
Potraviny, které jsou v rámci této klasifikace považovány za čisté, tak slouží jako symbol, pomocí něhož oddaní zachovávají konstruovaný sociální řád. Velice patrná je rovněž rituální podstata jídla, neboť vědomí příslušníka hnutí je již od pěstování surovin, až po samotnou konzumaci jídla silně propojeno s Krišnou. Neodlučitelnou součást tohoto rituálu tak představují přísné předpisy, které se pojí především s rituální a fyzickou čistotou. Následováním pravidel čistoty se příslušníci hnutí shodují na společné interpretaci světa a utužují svou kulturní integritu.
Příslušníci hnutí jakožto duchovně uvědomělé osoby symbolizují čistotu a snaží se také očistit veškeré hříšné duše na této planetě tím, že jim poskytnou prasádam, tedy od hříchu očištěné jídlo, skrze své vegetariánské restaurace. Funkcí těchto restaurací je očistit co nejvíce osob a zachránit je před nepříznivou budoucností, avšak zároveň mohou plnit misijní funkci, pomocí které oddaní šíří svou víru mezi širokou veřejnost. Jejich význam mají však především pro oddané samotné – těm restaurace uprostřed nečistého města plného hříchu poskytují jakousi oázu čistoty, kam se mohou uchýlit a pomocí prasádam tak duchovně pokročit.
V neposlední řadě lze stravování hnutí Haré Krišna považovat za druh rituálu, který pojí své členy dohromady a podporuje skupinovou identitu. Vzájemná podpora oddaných představuje základ duchovního pokroku, který je díky synergickému efektu mnohem efektivnější, než kdyby se oddaní stravovali individuálně. Sociální funkce jídla tak hraje i v tomto náboženství velmi významnou roli. Oddaní také dodržují striktní zásady stolování, díky kterým se stravují na vysoké kulturní úrovni. Těmito vysokými standardy příslušníci hnutí demonstrují svou disciplinovanost a schopnost sebekontroly, které mají pro dané hnutí nepostradatelný význam.
Celý příspěvek / Full Text Paper: Kultura stravování hnutí Haré Krišna
Bibliografie
• BUBÍK, Tomáš. Hostina a půst v křesťanské kultuře. In: BUBÍK, Tomáš, FÁREK, Martin a eds. Náboženství a jídlo. 2. Univerzita Pardubice: CERES, 2005. ISBN 80-7194-800-4.
• DOUGLAS, Mary. Čistota a nebezpečí: Analýza konceptu znečištění a tabu. 1. Praha: Malvern, 2014. ISBN 978-80-87580-91-2.
• DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, Věra. Lidé a jídlo. Praha: ISV, 1999. ISBN 80-85866-41-2.
• ERBAN, Vít. Kategorie „nečistého“ v symbolické antropologii Mary Douglasové. In: BUBÍK, Tomáš, FÁREK, Martin a eds. Náboženství a jídlo. 2. Univerzita Pardubice: CERES, 2005. ISBN 80-7194- 800-4.
• FRAŇKOVÁ, Slávka a DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, Věra. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0548-1.
• FUJDA, Milan a LUŽNÝ, Dušan. Oddaní Kršny: hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010. ISBN 978-80-7043-951-7.
• MEULENBELD, Gerrit Jan a LESLIE, I. Julia. Medical literature from India, Sri Lanka and Tibet. New York: E. J. Brill, 1991. ISBN 9004095225.