Prostorová a sociální dimenze arabského tržiště

Súq

Helena Hanzlíčková
Ústav etnologie Filosofické fakulty UK v Praze
Institute of Ethnology, Faculty of Arts, Charles University in Prague
hhanzlickova@gmail.com

Spatial and social dimension of the Arab marketplace

Author: Helena Hanzlíčková
Language: Czech
Issue: 1/2016
Page Range: 3-35
No. of Pages: 33
Keywords: Arab marketplace; Syria; Bazaar economy; Bazaar; Bargaining
Summary/Abstract: Bazaar [bāzār] is a Persian word for marketplace. Like the Arabic term souk ق [súq], bazaar is both the concrete trading place, where many people meet and interact but like the English word market is also understood as a more abstract notion of buying and selling in the sense of demand and supply. Bazaar can refer to a single shopping unit or a street in the frame of the marketplace or outside its boundaries or to the whole business complex. The main aim of this paper is to show the specifics of the bazaar in the frame of the Middle Eastern society and culture. The souk is seen as one of the quintessential oriental spaces. The fundamental attribute of the bazaar is the scarcity and mal-distribution of information. Bargaining and clientelization are the most peculiar market institutions but the most effective communicative mechanisms for coordinating information among market participants. The bazaar itself, with its multifunctional character, has many uses and represents a rich economic base: a mix of trade, services, industries, tourism, and even accommodation. The traditional bazaar or souk is an economic institution, a communication network and a way of life, a general mode of commercial activity reaching into many aspects of the Arab society and Syrian in particular. Any bazaar is a major public forum, attracting diverse people who exchange information, rumour, family affairs, and opinions about economic conditions and political disputes.


Tržiště, v arabštině سوق [súq], známější je perský ekvivalent bāzār [bázár], je bezesporu jedním z nejcharakterističtějších rysů měst i venkovských lokalit arabsko-islámského světa. Bázár může být v první řadě interpretován jako ekonomický fenomén, symbol tradice a jako trh, který neoperuje pouze v ekonomických termínech. Tradiční bázár je zároveň ekonomickou institucí a specifickým druhem obchodní činnosti zasahující do všech aspektů společnosti.

Pojem nabývá dvojího významu: stejně jako anglický výraz market je jednak označením pro obchodní výměnu zboží a služeb a zároveň fyzickým prostorem, kde k této výměně dochází, přičemž zahrnuje nejen místo prodeje a nákupu samo o sobě, ale někdy i všechny jeho podoby – od stánků a různých typů obchodů přes moderní nákupní třídy až po „shopping mall“. Súq i bázár mohou označovat jednotlivou nákupní ulici v rámci i mimo prostor tržiště nebo celý obchodní komplex. Tržiště je multifunkční institucí – není jen ekonomickým systémem a sociálním mechanizmem pro produkci a výměnu zboží a služeb, ale „obchoduje“ se tu i s názory, ideologií; šíří se znalosti, dochází zde ke kulturní difúzi. Každodenní komunikace formuje krátkodobé i dlouhodobé vztahy mezi různými aktéry, kteří na bázár zavítají pravidelně nebo zcela výjimečně.

Cílem tohoto příspěvku je přiblížit téma arabského tržiště a jeho úlohu v rámci ekonomického a sociálního života na Blízkém východě a aspekty této instituce zatížené koncepcí orientalismu. Snahou je definovat postavení, význam, funkce a multiplicitu rolí bázáru, jeho nezaměnitelné charakteristiky. Studie nejprve objasňuje teorii bázárové ekonomie, kterou bázároví participanti snad nejlépe demonstrují v procesu smlouvání a ve vztazích klientelismu. Druhá část je věnována konstrukci prostoru a času na bázáru, jejich propojenosti a tomu, jak se odráží v bázárových aktivitách, jak ovlivňují každodenní život na tržišti. Text se snaží ukázat, že za obchodními aktivitami a nakupováním na bázáru stojí mnohem důležitější funkce, kterou bázár plní jako centrum socializace (intenzivní sdílení prostoru).

Autorka se problematikou podrobně zabývala ve své disertační práci s názvem Tradiční role a perspektiva instituce orientálního tržiště. Získané informace jsou výsledkem dlouhodobého výzkumu, který byl proveden na tržištích v syrském Damašku v době před vyhrocením současného politického konfliktu, ale text reflektuje i zkušenost s bázáry v Jordánsku, Libanonu, Spojených arabských emirátech. Vedle kvalitativního výzkumu sestávajícího z dotazníkového šetření v kombinaci s částečně strukturovanými rozhovory byly druhým pilířem výzkumu zúčastněné pozorování a četná interview ve formě volného rozhovoru s bazaaris v prostředí súqu a jeho zázemí.

Multiplicita rolí činí z bázáru subjekt architektonických, antropologických, ekonomických, sociologických, historických i politických studií. Existující perspektivy bázáru většinou přehlíží proměny bázárů v čase a prostoru a tíhnou spíše k popisným než analyzujícím tendencím. Většina analytických antropologických a historických studií o bázáru vychází ze stanovisek přežívajících na bázáru a priori jako archaické prvky, bázár je spojován s exotikou a jinakostí. Peasant market studies mají v sociální antropologii dlouhou tradici (problematika výměny zboží a služeb, analýza toho, jak jsou zemědělci závislí na prostřednících a patronech, propojenost městských lokalit a zemědělských regionů atd.). Ekonomové tradičně neprojevovali velký zájem o trhy jako místa v prostoru, spíše je zajímaly tržní zásady.

Destrukce tradičního zázemí arabsko-islámských měst vyvrcholila ve 2. polovině 20. století. Demografická a socioekonomická struktura v Sýrii prošla dramatickými změnami, probíhala intenzivní migrace do měst. Úroveň urbanizace a gramotnosti se zvýšila, zatímco klanová, příbuzenská a etnická identita se oslabily. Život v medíně byl považován za zpátečnický, konstrukce středověkých tržišť ustupovaly modernímu městu. Od 60. let 20. století vznikaly v arabských městech nové nákupní třídy, které měly být jakýmsi rozšířením hranic bázáru. Ve skutečnosti bylo cílem vytvořit novou třídu obchodníků konkurující bazaaris. Kulturní kontext bázáru byl poznamenán.

Privilegování vládních organizací, restriktivní vývozní politika, permanentní nestabilita v tržních regulativech pro import, export, investice a daňové zatížení měly negativní dopad na celý súq a tržní systém, kvalitu zboží; zapříčinily cenovou fluktuaci. Stát disponující četnými monopoly a privilegii na import začal dovážet stejné zboží s nižšími náklady; požadavek licencí pro mezinárodní obchod znemožnil mnoha dovozcům pokračovat v obchodních aktivitách. Súq v Damašku čelil restrikcím, snížení kupní síly i domácí produkce. Role státu v ekonomice byla posílena, soukromý sektor byl vystaven existenční nejistotě. Staré obchodnické rodiny bázár opustily a nahradila je nová komunita nezkušených „rádoby“ obchodníků hledajících pracovní příležitost, konkurence nabyla oproti minulosti na důležitosti.

Bázár je místem pracovních příležitostí a investic, distribuce zboží a služeb. V úzkém organizačním i finančním propojení jsou na bázáru stacionární maloobchod a obchod ambulantní, soukromé a veřejné služby, velkoobchodníci a zprostředkovatelé, dálkový a zahraniční obchod. Řada tržišť představuje dopravní tepny, projíždějí tudy automobily i městská hromadná doprava. Vedle nákupního a obchodního centra plní bázár důležitou funkci jako hospodářské a organizační centrum, místo finančních operací (banky, směnárny) a hlavní centrum obchodních transakcí pro mnoho druhů zboží a komodit.

Arabské tržiště je tak analogickým článkem k centrálnímu obchodnímu zázemí moderních západních měst. Bazaaris tvrdí, že komunikace na individuální bázi i mezi různými komunitami již není, co bývala a bazaaris jsou vice separováni (narrow minded). Bázárová struktura nemůže zaniknout vlivem ekonomické krize ani „implementací modernity“, ale může být pozměněna (nedostatek finančních prostředků, ztráta kupní síly a zákazníků, narušení sítě dodavatelů, zdražování atp.). Bázár může být vnímán jako potenciální zdroj rezistence vůči modernizmu.

Celý příspěvek / Full Text Paper: Prostorová a sociální dimenze arabského tržiště

Bibliografie

• ASHRAF, Ahmad. Bazaar-Mosque Alliance: The Social Basis of Revolts and Revolutions, International Journal of Politics, Culture and Society, Vol. l, No.4. (June, 1988), s. 538–567.
• FANSELOW, Frank S. The Bazaar Economy or How Bizarre is the Bazaar Really? Man, New Series, Vol. 25, No.2, (Jun., 1990), s. 250–265.
• GEERTZ, Clifford. 1979, Suq: The Bazaar Economy in Sefrou. In: Meaning and Order in Moroccan Society: Three Essays in Cultural Analysis. Geertz, Clifford; Geertz, Hildred; Rosen, Lawrence (eds). Cambridge: Cambridge University Press, s. 123–313.
• GEERTZ, Clifford. The Bazaar Economy: Information and Search in Peasant Marketing. The American Economic Review, Vol. 68, No.2, (May, 1978), s. 28–32.
• GHARIPOUR, Mohammad (ed.) The Bazaar in the Islamic City: Design, Culture, and History. Cairo: The American University in Cairo Press, 2012. ISBN 978-977-416-529-0.
• KESHAVARZIAN, Arang. Bazaar and State in Iran. New York: Cambridge University Press, 2007. ISBN 978-0-521-10330-5.
• KHURI, Fuad I. The Etiquette of Bargaining in the Middle East, American Anthropologist, New Series, Vol. 70, No.4, (Aug., 1968), s. 698–706.
• McMILLAN, John. Reinventing the Bazaar. A Natural History of Markets. New York: W. W. Norton & Company, 2003. ISBN 978-0-393-32371-9.
• RABO, Annika. A Shop of One´s Own- Independence and Reputation among Traders in Aleppo, Culture and Society in Western and Central Asia 4. London-N.Y.: I.B. Tauris, 2005. ISBN 1-85043-683-6.
• SALAMANDRA, Christa. A New Old Damascus: Authenticity and Distinction in Urban Syria. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2004.
• SCHAMI, R., FADEL, M. Damascus: Taste of a City. London: Haus Publishing, 2005. ISBN 1-904950-30-2.
• SCHARABI, Mohamed. Der Bazar: Das traditionelle Stadtzentrum im Nahen Osten und seine Handelseinrichtungen. Tübingen: E. Wasmuth (fund.), 1985. ISBN 3803001404.
• SLADKÝ, Jiří. Magie perských bázárů. In: Máme se bát islámu? Západ a islám, Revue Prostor 69–70, s. 225–230, 2006. ISSN 0862-7045.
• TERGEMAN, S. Ya Mal al-Sham (v anglické verzi) – RUGH, A. Daughter of Damascus. Austin: Center for Middle Eastern Studies at The University of Texas, 1994. ISBN 0-292-78126-1.
• THAISS, Gustav. The Bazaar as a Case Study of Religion and Social Change. In: Iran Faces the Seventies, Yar-Shater (ed.). New York: Praeger, 1971, s. 189–216.
• WIRTH, Eugen. Zum Problem des Bazars (súq, çarşi). Versuch einer Begriffsbestimmung und Theorie des traditionellen Wirtschaftszentrums der orientalisch-islamischen Stadt, Islam li (1974), 203–260; lii (Feb.,1975), 6–46 (fund.), Berlin, 1974/75. ISSN 0021-1818.