Fanny Puntaca Mamani
Co znamená být indiánskou ženou v dnešní společnosti v Peru? Andská žena hrála klíčovou roli v rodině a sociálním prostředí od doby Inků až dodnes. Tato role se stále projevuje ve venkovských oblastech Peru, ale trochu jiná je realita v městském prostředí, kde převažuje jiný životní styl.
Ještě v 70. letech 20. století neměly ženy na venkově právo chodit do školy, jak vypravuje paní Alejandrina Tupayachi. Mnoho žen bylo, na rozdíl od mužů, silně diskriminováno. Paní Alejandrina do školy nechodila, protože si to její rodiče nepřáli. Rodiče si byli jisti, že jednou zůstane doma, bude se starat o domácnost a děti, pomáhat manželovi, a proto neviděli důvod, proč by chodila do školy. Naopak její bratry ve školní docházce významně podporovali. Alejandrina tak svůj život zasvětila péči o děti a domácí práce, naučila se hospodařit s malým přebytkem zemědělské výroby, proto až dodnes každou sobotu chodí prodávat své produkty na místní trh.
Tato aktivita znamenala a stále znamená pro její rodinu jediný zdroj přežití. V současnosti existuje mnoho problémů, se kterými se andské ženy v Peru musí stále potýkat. Analfabetismus andských žen je 25%, zatímco u mužů 8%, dalšími problémy jsou vysoká míra podvýživy, úmrtnost a nedostatečný přístup ke kvalitní zdravotní péči. Úlohou indiánských žen, které zůstávají na venkově jako Alejandrina, je i nadále pomoc manželovi na poli a prodej zemědělských produktů na místních trzích.
Zcela jiná je situace andských žen, které se přestěhovaly do města kvůli studiu nebo práci. Interní migrace v Peru pomohla rozšířit roli andských žen. Města jako jsou Lima, Arequipa, Cusco a Puno mají nejvíce indiánských migrantů. Vnuci a vnučky Alejandriny také emigrovali kvůli studiu a na venkov se již pravděpodobně nevrátí.
Indiánské ženy migrují do města hlavně kvůli lepším podmínkám pro hledání zaměstnání, spíše než kvůli studiu. Pracovní podmínky ve městě ale mnohdy nejsou lepší než na venkově. Podle OSN 70 % žen v Peru působí v neformálním sektoru ekonomiky a nemají pracovní výhody jako sociální a zdravotní pojištění či nárok na mateřskou dovolenou.
V Cusco nabízejí pracovní střediska mnoho pracovních příležitostí pro ženy, ale indiánské ženy mohou většinou pracovat jen v domácnosti, což je situace, která nezlepší jejich postavení. Spíše zažívají diskriminaci v zaměstnání a nemohou se proti tomu bránit, protože by zaměstnání ztratily.
Ekonomika Peru se začala intenzivně vyvíjet během posledních deseti let, kdy díky hospodářskému růstu vznikly nové vzdělávací a rozvojové příležitosti ve městech. Postavení indiánských žen ve společnosti se ale příliš nezměnilo. Je nezbytně nutné, aby stát zaměřil svoji politiku na konkrétní kroky pro zvýšení rovností pohlaví nejen ve městě, ale i na venkově.
Zdroje:
Las mujeres indígenas del Perú frente a la discriminación y racismo con los pueblos indígenas. [online]. Lima-Peru, 2001 [cit. 18. 10. 2014]. Dostupné z: .
Censo de poblacion y vivienda. [online] INEI Peru, 2007 [cit. 19. 10. 2014]. Dostupné z: .
Zdroj fotografie: http://experienceraw.com/david-wolfe-peru-adventure-march-2012/peru101129_sls7251/