Jan Procházka
Zdá se, že poloostrov Krym bude mít opět zcela zásadní roli pro již tradiční rozdělení východu a západu. Poprvé tomu tak bylo před 69 lety, kdy se na jihu Krymského poloostrova, ve městě Jalta, odehrála konference Spojených států amerických, Velké Británie a tehdejšího Sovětského svazu. Právě zde došlo k rozhodnutí o vytvoření demarkační čáry, která, jak se později ukázalo, měla stěžejní vliv na rozdělení východního a západního bloku. Poloostrov Krym bude v současné době opět místem, kde dojde minimálně k oddálení východu a západu a ke značnému ochlazení vzájemných vztahů.
Současná role Krymského poloostrova je odlišná od roku 1945, avšak i přesto je možné pozorovat některé paralely. Jalta byla roku 1945 místem, kde došlo ke společné shodě a rozhodnutí tří mocností, které měly v tehdejší době zásadní politický a hospodářský vliv. Podle dnešního vývoje nelze v žádném případě hovořit o společné shodě či jednání, protože pohled východu a západu se v tomto případě diametrálně odlišuje. Znovu se však jedná o politicky a hospodářsky nejsilnější země světa, s výjimkou Velké Británie, kterou nahradila Evropská unie, prostřednictvím které dnes část Evropy vystupuje jako celek.
Jalta byla také místem, kde poprvé vyvstala myšlenka vytvořit co nejdříve obecnou mezinárodní organizaci pro udržování míru a bezpečnosti. Zároveň se tehdejší mocnosti zavázaly napomáhat národům demokratickými prostředky k vyřešení politických a hospodářských problémů. Za tímto účelem se mocnosti dohodly, že budou podporovat podmínky vnitřního míru, poskytovat humanitární pomoc a realizovat vládní orgány, které následně provedou svobodné volby. Rozhodnutí učiněná na Krymském poloostrově tak měla vliv na vývoj budoucnosti tehdejší Evropy. Nyní se však role otočily a o budoucnosti Krymu, zdá se, rozhodují nejsilnější političtí a ekonomičtí hráči na mezinárodním poli. Otázkou zůstává, jakou možnost bude mít samotná autonomní republika Krym si demokraticky vyřešit současné politické a hospodářské problémy a učinit svobodné rozhodnutí o své budoucnosti.
Na konferenci v Jaltě bylo učiněno prohlášení, kdy mocnosti setkáním na Krymu potvrzují společné odhodlání udržovat a posilovat mírovou situaci. „Jsme přesvědčeni, že je to svatou povinností našich vlád k našim národům i ke všem národům celého světa. Jedině potrvá-li a bude-li vzrůstat součinnost a porozumění mezi našimi třemi zeměmi i mezi všemi mírumilovnými národy, bude možné uskutečnit nejvyšší tužbu lidstva, bezpečný a trvalý mír, díky kterému všichni lidé ve všech zemích budou moci prožít svůj život beze strachu a nouze“. O necelých sedmdesát let později se situace významně proměňuje.
Krymský poloostrov je místem, kde se opět setkávají mocnosti a rozhodují o budoucnosti vztahů východního a západního rozdělení světa. Zároveň však tyto mocnosti mají v rukách společně s obyvateli poloostrova osud autonomní republiky Krym, kde jsou možnosti svobodného projevu a učinění svobodného rozhodnutí ovlivněny postoji Ruské federace.
Fotografie: Reuters