Jan Procházka
V dnešní době je neustále řešena kvalita a původ potravin. Stejná pozornost však již není upřena na pracovní podmínky lidí, kteří vyrábějí spotřební zboží, např. elektroniku. Při nákupu masa, mléka či vajec nás často zajímá země původu a také kvalita daného produktu. Naopak při nákupu počítače, mobilního telefonu či televize příliš nepřemýšlíme, v jakých pracovních podmínkách byl tento produkt vyroben. Zajímáme se tedy spíše o podmínky zvířat a rostlin, ale již méně přemýšlíme o podmínkách pro lidi. Typickým příkladem je stereotyp o kvalitě polských výrobků. Toto téma řeší zákazníci, média a dokonce i vlády. Zcela odlišná míra pozornosti je však věnována např. pracovním podmínkám v čínských továrnách. Čím je způsobeno, že se v tomto případě zajímáme více o prostředí zvířat než lidí?
Potraviny jsou specifické zboží, jejich konzumace ovlivňuje naše zdraví. Naproti tomu elektroniku pouze využíváme, ať je vyrobena v dobrých či špatných pracovních podmínkách, máme z ní stejný užitek. Jediné, co zákazníka při koupi zajímá je funkčnost a provedení, což je často zaručeno společnostmi s vysokým renomé. Špatné podmínky zvířat či rostlin tak člověk dost často pocítí na svém těle, ovšem spotřebu elektroniky, která byla vyrobena ve špatných podmínkách, již nikoliv. Proto nás zajímají podmínky pro výrobu potravin více, než je tomu u jiného zboží.
Kvalita potravin se však pochopitelně odráží i v ceně potravin. Tím, že se zákazníci začali více zajímat o to, co spotřebovávají, a začali požadovat po dodavatelích produkty se správným složením a výrobním postupem, objevilo se na trhu mnoho nových výrobků, které tyto podmínky splňují. Oproti tomu na trhu se spotřebním zbožím moc takových možností nenalezneme. V obchodech nemáme šanci zjistit, v jakých podmínkách bylo zboží vyrobeno a zda při jeho výrobě byla dodržena základní lidská práva. Zákazník prozatím o takové informace nejeví zájem a výrobci nejsou nuceni dbát ve větší míře na pracovní podmínky.
Zákazníci tuší, že pokud by se zlepšily pracovní podmínky dělníků, cena zboží, které si kupují, by se zvýšila a o to nemá nikdo zájem. Výrobci samozřejmě neusilují o to, aby veřejně přiznali, že jejich produkty jsou vyráběné ve špatných podmínkách pro zaměstnance. Až budou zákazníci požadovat výrobky, které byly vyrobeny plně v souladu s lidskými právy, společnosti, které takové produkty budou nabízet již delší dobu, budou mít značnou konkurenční výhodu. V současné době se měření etiky výroby věnuje např. organizace Amnesty International, která zveřejňuje ve svých zprávách, v jakých částech světa a v jakých odvětvích dochází k porušování lidských práv. Následující grafy ukazují, nejvíce a nejméně problémové regiony a odvětví, ve kterých dochází k porušování lidských práv.
Stejně jako je tomu dnes u potravin, u kterých se můžeme dozvědět, že při výrobě ne-trpělo žádné zvíře, bychom měli mít označení i pro dodržení lidských práv při výrobě spotřebního zboží. Kvalita podmínek pro potravinářské výrobky by neměla být o nic menší, než kvalita pracovních podmínek pro lidi. Pokud by Vás zajímalo, kolik lidí, kterým se nedostává základních lidských práv, pro Vás pracuje, můžete si to spočítat zde: www.slaveryfootprint.org.